Poradna

Dobrý den.
Délka dormance (tj. období klidu, kdy hlízy po sklizni neklíčí) obecně trvá několik týdnů a může se lišit v jednotlivých letech podle průběhu vegetace.
Prodlužuje ji nízká teplota, proto je vhodné dlouhodobě skladovat brambory při teplotě kolem 4°C. Dormanci ale mohou významně zkrátit zejména vysoké teploty a obecně výkyvy povětrnostních podmínek, a to zvláště v závěru vegetačního období. Předčasné klíčení mohou také vyvolat některé choroby, především virové, které nelze na hlízách vizuálně zjistit. Rozdíly v délce dormance a v reakci na faktory, které ji ovlivňují, jsou také mezi jednotlivými odrůdami.
VÚB

Dobrý den.
Hlavní zásobní látkou hlíz bramboru je polysacharid škrob. Odrůdy určené pro konzum ho obsahují 11-16 % (i více), pro zpracovatelský průmysl a výrobu škrobu je žádáno nejméně 18 % v čerstvé hmotě. Jsou odrůdy, které mají i 30 % škrobu. Dalším významným parametrem je obsah dusíkatých látek neboli hrubých bílkovin, cca 2 % v čerstvé hmotě. Z minerálních látek je nejvýznamnější obsah draslíku, v průměru 0,45 % v sušině, fosfor (0,35 %), hořčík (0,10 %) v menší míře vápník, sodík, mangan. Hlízy bramboru jsou také zdrojem antioxidantů, z nichž nejdůležitější je vitamín C, čerstvé hlízy ho mají 10-30 mg ve 100 g. Dalšími antioxidanty jsou karotenoidy a antokyany, barevné látky, které rozhodují o barvě dužniny. Karotenoidy jsou přítomny ve všech odrůdách a hodnoty jsou v širokém rozpětí 50-2000 ug ve 100 g č. hm.
Antokyanová barviva jsou u odrůd s modrofialovou nebo červenou dužninou .
U brambor určených pro výrobu smažených výrobků se sleduje obsah redukujících cukrů (glukosa, fruktosa), hodnota by měla být nižší než 0,3 % v čerstvé hmotě. Vyšší obsahy redukujících cukrů nejsou žádoucí, neboť se podílí na vzniku tmavých, hnědých skvrn, např. u smažených brambůrků.
Mezi potenciálně zdravotně rizikové látky patří glykoalkaloidy (solanin a chaconin), jejich obsah je však za normálních podmínek nízký a konzumenty nijak neohrožuje. Hygienický limit byl uváděn 200 mg. kg-1 v čerstvé hmotě.
Potenciálně rizikový je vysoký obsah dusičnanů, u konzumních pozdních odrůd je limitní obsah 300 mg. kg-1 Kvalitativní parametry a jejich hodnoty obecně závisí na odrůdě a podmínkách prostředí.
VÚB

Dobrý den.
Fotografie nejsou příliš zřetelné. Pokud máte zájem, pošlete pro přesnější určení několik hlíz. Pravděpodobně se jedná o nějaké požerky a také o napadení hlíz vločkovitostí, jejímž původcem je houba Rhizoctonia solani (černé vločky na hlízách).
VÚB

Dobrý den.
Jedná se o abiotickou antokyanizaci dužniny (genetická porucha podpořená osvětlením hlíz). Tyto hlízy a hlízy zelené nedoporučujeme konzumovat z důvodu možného vyššího obsahu alkaloidů solaninů, tj. látek, které jsou při vyšší koncentraci toxické. Zelené části hlízy je sice možné odkrojit, ale to lze doporučit jen při zasažení jejich menší části.
VÚB

Dobrý den.
Z fotografie nelze přesně určit, o jakou příčinu se jedná. Pravděpodobně jde o požerky nějakého škůdce. Ale záleží na tom, jaké procento takto nebo jinak poškozených hlíz v nakoupeném množství je. Předejít defektům musí pěstitel, potažmo za kvalitu ručí dodavatel a prodejce. Brambory konzumní pozdní mohou mít celkem maximálně do 6% vad, které souborně zahrnují fyziologická a mechanická poškození a choroby včetně minimální velikosti hlíz (Vyhl. 157/2003 a 291/2010 v plném znění). Pokud brambory neodpovídají těmto požadavkům, měl by je spotřebitel reklamovat.
VÚB

Dobrý den.
Podle fotografie se jedná se o abiotickou rzivost dužniny hlíz bramboru. Jde o fyziologickou poruchu, příčinou mohou být nevyrovnané růstové podmínky ve vegetačním období, tj. vysoké teploty a přísušky spojené s nedostatečným příjmem vápníku a železa, případně jiných prvků (blokace jejich příjmu vlivem nevhodného průběhu vegetace). Přesnou příčinu je obvykle obtížné zpětně zjistit. Některé odrůdy jsou k této poruše více náchylné. Při dobrém skladování se stav nezmění a hlízy by neměly podléhat hnilobě. Hlízy lze sice konzumovat, ale kvalita je samozřejmě zhoršená.
VÚB

Dobrý den.
Vlivem porušení dormance (období vegetačního klidu hlíz) v důsledku extrémních vegetačních podmínek (přísušek, vysoké teploty) může dojít ke zmlazování hlíz. V tomto případě se jedná o klíčení a obrůstání hlíz v brázdě.
VÚB

Dobrý den.
Je samozřejmě možné zelené části malého rozsahu odkrojit. Jistější je ale nazelenalé hlízy vůbec nekonzumovat.
VÚB

Dobrý den.
Nevíme přesně, co plesnivěním máte na mysli. Pravděpodobně to však nebudou skládkové choroby, tj. hniloby, které pronikají dovnitř hlízy, ale spíše bílý plísňový povlak na povrchu. Jedná se většinou o neškodné saprofytické plísně podpořené vyšší vlhkostí hlavně na povrchu skládky, kde se vytváří tzv. potní vrstva. Té lze zabránit, pokud je to možné, častějším větráním. Ale teplota vzduchu musí být stejná nebo nižší než je povrch hlíz, aby nedocházelo ke srážení vodních par a zvyšování vlhkosti. Zmíněné plísně žijí z organických substancí na povrchu hlíz a nijak nepoškozují jejich kvalitu.
VÚB

Dobrý den.
Při zmrznutí hlíz dochází k potrhání pletiv hlízy, uvolňuje se voda a hlíza se rozkládá za přispění pektinolytických bakterií, takže zmrzlé hlízy nebo částečně zmrzlé hlízy velmi rychle hnijí. Pokud došlo pouze k podchlazení, tj. při teplotách blízkých 0°C, mohou hlízy vykazovat různé fyziologické poruchy, např. špatné klíčení a vzcházení nebo hlízkování. Proto sadba poškozená nízkými teplotami v žádném případě není vhodná k použití.
VÚB

Dobrý den.
Jedná se pouze o zvýrazněné cévní svazky, což může být dáno odrůdou a podmínkami pěstování. Často k tomu dochází po přísušku, kdy některé buňky v cévním svazku odumřou a cévní svazek se pak barevně více odlišuje od okolní dužniny.
Hlízy lze bez obav konzumovat.
VÚB

Dobrý den.
Velikost sadby je dána příčným průměrem hlíz a ten by měl být u odrůd s tvarem hlíz oválným až dlouhým 30 - 50 mm, u odrůd kulovitých až kulovitooválných 45 - 55 mm. Tyto rozměry jsou stanoveny mimo jiné také proto, aby byl v dodávce sadby na jednotku hmotnosti přiměřený počet hlíz.
Na tuto velikost s určitou rezervou jsou také např. dimenzovány sázeče.
Krájení sadby se nedoporučuje z důvodu přenosu virových a bakteriálních chorob, ve velkovýrobě se krájení neprovádí, při produkci sadby je zakázáno.
Malopěstitel může samozřejmě u velkých hlíz krájení provést, nejlépe pouze na dvě poloviny. A to podélně od vegetačního vrcholu (korunky) hlízy k pupku, aby na obou polovinách byl přibližně stejný počet oček. Řezy by se před sázením měly nechat zaschnout, případně ošetřit např. dřevným popelem.
Krájení na více dílů nedává pro produkci konzumních brambor smysl, snižuje se energie klíčení a počátečního růstu, méně oček znamená měně stolonů a tím méně hlíz.
VÚB

Dobrý den.
Ochrana proti drátovcům je poměrně obtížná. K napadení přispělo právě vysázení brambor po travním porostu, kde je výskyt těchto škůdců vysoký.
Proto příliš nepomohlo ani použití rotavátoru. Intenzivní zpracování půdy právě rotavátorem, a to nejlépe vícekrát, je však jedním ze základních agrotechnických opatření proti těmto škůdcům. Dále je třeba hlízy po ukončení vegetace co nejdříve sklidit, jinak se jejich napadení postupně zvyšuje. Napadení bývá vyšší v letech s přísuškem, neboť pro drátovce jsou hlízy také zdrojem vody, což byl i případ letošního roku. Chemická ochrana v současné době povolenými insekticidy není příliš účinná. Do konzumních brambor pro aplikaci při výsadbě lze použít přípravky Belem 0,8 MG (úč. látka cypermethrin) v dávce 24 kg/ha a Force Evo (úč. l. tefluthrin) v dávce 16 kg/ha. Tyto insekticidy ale nejsou k dispozici v baleních pro malospotřebitele. Tradičně doporučované použití dusíkatého vápna má rovněž zanedbatelnou účinnost.
Podrobnější informace naleznete na našich webových stránkách www.vubhb.cz v sekci Publikace, v příručce Integrovaná ochrana proti drátovcům.
VÚB

Dobrý den.
Brambory lze samozřejmě pěstovat také hydroponicky nebo aeroponicky. Tyto techniky jsou využívány v menším měřítku při množení šlechtitelských materiálů. Pro konzumní účely však takovéto metody u brambor pravděpodobně využívány nebudou, neboť jsou velmi energeticky náročné. Je také pravda, že v umělé kultuře nelze dodat rostlinám úplně vše, co získávají při pěstování v přirozeném prostředí.
Chuť brambor je dána odrůdou a podmínkami pěstování, které tvoří řada faktorů od kvality a složení půdy včetně mikroorganismů a vyrovnané výživy až po průběh povětrnostních podmínek ve vegetaci. Negativně mohou chuť ovlivnit např. extrémní průběh počasí, chyby v hnojení a nedostatek některých prvků, chyby v ochraně proti chorobám a škůdcům, cizorodé látky v půdě nebo v závlahové vodě, napadení některými chorobami nebo nešetrná sklizeň, posklizňová úprava a skladování.
VÚB

Dobrý den.
Každá rostlina potřebuje ke svému růstu a vývoji určitý prostor. A to pro podzemní i nadzemní část. Pokud jde o kořeny, pak se jedná zejména o dostupnost vody a živin, dále prostor pro tvorbu podzemních vegetativních orgánů, v případě brambor hlíz. Nadzemní část rostliny zase potřebuje zachytit co nejvíce slunečního záření, tedy potřebuje prostor k co největší nezastíněné listové ploše. U brambor je třeba najít nejvhodnější spon tak, aby byly tyto podmínky jednotlivým rostlinám zabezpečeny, ale zároveň aby byla co nejefektivněji využita plocha pozemku a dále mohly být prováděny důležité agrotechnické zásahy (umožnit pohyb techniky). Meziřádková vzdálenost je dána technikou, v současné době je to nejčastěji vzdálenost 75 cm mezi hrůbky. Mohou být ale i jiné. A tomu je třeba přizpůsobit vzdálenost rostlin v řádku. Obecně platí, čím větší je meziřádková vzdálenost, tím menší může být vzdálenost rostlin v řádku a naopak. Dalším významným faktorem je i užitkový směr pěstování, neboť spon výsadby brambor je významným regulačním faktorem velikosti a vyrovnanosti hlíz. Znamená to tedy, že při pěstování sadbových brambor, kde je cílem vyprodukovat hlízy menší (sadbové) velikosti, je volen menší spon výsadby. Při pěstování brambor konzumních, nebo dalších směrů, jsou vhodné větší spony výsadby.
Např. při meziřádkové vzdálenosti 75 cm budou vzdálenosti rostlin v řádku 20 - 23 cm u množitelských porostů, u raných konzumních brambor 21 - 27 cm, u ostatních konzumních a brambor na zpracování (hranolky, lupínky, škrob) to může být až 30 - 36 cm.
VÚB

Dobrý den.
I z takto malých hlíz brambory vyrostou, budou však menší velikosti a trs bude mít méně stonků a stolonů a tedy i menší nasazení hlíz. Mimořádnou péči nepotřebují, je třeba dbát na kvalitní přípravu půdy.
Horní hranice velikosti hlíz u konzumních brambor není nijak oficiálně stanovena a závisí na odrůdě a podmínkách daného ročníku a pěstování. Za přerostlé hlízy považujeme obvykle průměr nad cca 8 cm. Hlízy této velikosti mají většinou méně sušiny, často jsou deformované s výrůstky a jinými fyziologickými poruchami, snadno jsou mechanicky poškozovány a v důsledku toho infikovány skládkovými chorobami.
VÚB

Dobrý den.
Podle fotografie jde o abiotickou rzivost dužniny bramboru. Jedná se o fyziologickou poruchu, příčinou jsou nevyrovnané růstové podmínky ve vegetačním období, tj. vysoké teploty a přísušky spojené s nedostatečným příjmem vápníku a železa, případně jiných prvků (blokace jejich příjmu vlivem nevhodného průběhu vegetace). Některé odrůdy jsou k této poruše více náchylné. Hlízy se rzivostí dužniny zdravotně závadné nejsou, jejich konzumní kvalita je samozřejmě snížena podle rozsahu poškození.
Při dobrém skladování se stav nezmění a hlízy by neměly podléhat hnilobě.
VÚB

Dobrý den.
Solaniny, což jsou alkaloidy, které zelené brambory obsahují, mohou být ve vyšším množství toxické pro všechny teplokrevné živočichy. Nemáme však k dispozici žádné relevantní údaje, jaké množství může působit toxicky pro drůbež. Navíc hladina alkaloidů v zelených bramborách se může velmi lišit v závislosti na řadě faktorů. Menší příměs zelených brambor jistě nevadí, ale zkrmování většího množství zelených brambor nelze doporučit. Totéž platí pro zkrmování naklíčených brambor, pokud by klíče nebyly odstraněny.
Přinejmenším u zvířat dochází k zažívacím potížím.
VÚB

Dobrý den.
Při nepravidelných srážkách dochází k nerovnoměrnému růstu hlíz, takže jednotlivé části hlízy mohou mít rozdílnou vnitřní kvalitu. Zejména přijdou-li srážky po delším období sucha, obnoví vrcholová část hlízy intenzivní růst, přičemž jsou odčerpávány živiny z pupkové části. Každá část hlízy má pak jiný obsah sušiny a minerálních látek. Tato fyziologická vada se nazývá sklovitost hlíz. Obecněji se jedná o tzv. zmlazování hlíz, který se vyskytuje v sezónách se střídavými vláhovými poměry v půdě. Hlízy jsou také často tvarově nevyrovnané a deformované, s nárůstky nebo rozprasky. K uvedeným fyziologickým vadám a poruchám (abiotikózy) jsou jednotlivé odrůdy různě citlivé.
VÚB