Poradna

Dobrý den.
Jsme moc rádi, že Axa se stává oblíbenou odrůdou. Bohužel sadba této odrůdy je již prakticky (až na 2-3 kg) pro letošní výsadbu vyprodána. Poslední co nám zůstává z našich odrůd, je odrůda Linda, a to pouze z důvodu vyšší produkce sadby. Je to odrůda poloraná s vysokou stolní hodnotou, varná typ B - AB. Více se o ní můžete dozvědět na našich stránkách v sekci Naše odrůdy (http://www.vubhb.cz/cs/clanky/brambory/linda-varny-typ-b-ab). Pokud budete mít zájem, ozvěte se na tel.č. 778713303 p. Kužel nebo e-mailem kuzel@vubhb.cz
VÚB

Dobrý den.
Na tuto otázku jsme již odpovídali dříve. Podívejte se na odpověď z 25.4.2015.
VÚB

Dobrý den.
V této době je možné aplikovat dusíkaté vápno na vlhkou půdu v dávce 30-50 g/m2. Lze předpokládat pouze částečnou regulaci plevelů. Neřeší však zaplevelení v plném rozsahu. Ohledně drátovců, neočekávejte u brambor významnou účinnost, jelikož je dusíkaté vápno nehubí, ale pouze je nutí sestoupit do nižších vrstev půdy. To může mít jen omezený efekt na částečné snížení škod u mělce kořenících plodin. Více se o ochraně proti drátovcům dozvíte z naší příručky na stránkách www.vubhb.cz v sekci publikace. V souhrnu lze konstatovat, že použití dusíkatého vápna v této době bude neefektivní, a to z hlediska jeho účinnosti i ceny.
VUB

Dobrý den.
Velikost sadbových hlíz by měla být v rozmezí 25 - 60 mm, tudíž i hmotnost hlíz je rozdílná (navíc záleží i na obsahu sušiny v hlíze). Pokud budeme brát jako průměrnou hmotnost sadbové hlízy 60 g a vysázíte např. 14 řádků 7 m dlouhých (což je zhruba 70 m2), pak potřeba sadby bude přibližně 20 kg.
Také záleží na šířce hrůbků a vzdálenosti hlíz v řádku. Hrůbky mohou být od sebe 60 - 75 cm a vzdálenost v řádku u konzumních brambor 25 - 35 cm.
Počítejte zhruba 24 hlíz na řádek krát 14 řádků (tj. 336 hlíz) krát 60 g.
Pokud bude sadba hrubší pak musíte mít sadby samozřejmě více. Podrobnější informace o výsdabě se můžete dozvědět v sekci Zahrádkáři a spotřebitelé (http://www.vubhb.cz/cs/zahradkari-a-spotrebitele/priprava-na-vysadbu).
VÚB

Dobrý den.
Kyselina glutamová patří mezi aminokyseliny a je součástí živočišných a rostlinných bílkovin. Průměrný obsah kyseliny glutamové se v hlízách bramboru pohybuje kolem hodnoty 300 mg/100 g čerstvé hmoty. J. A. Woolfe (1987) uvádí 290 mg/100 g, resp. 340 mg/100 g. NutritionData.com uvádí 324 mg/100 g. U jednotlivých odrůd bramboru se však hodnoty mohou lišit.
Glutamát sodný je monosodná sůl kyseliny glutamové. Glutamát, který je součástí bílkovin (vázaný), nemůžeme cítit. Volný glutamát (není součástí bílkovin) má přímý vliv na nervové buňky a v ústní dutině vyvolává chuťové vjemy. Nejvíce volného glutamátu obsahuje parmazán, houby, rajčata, hrášek, kukuřice. Podle Institute of Food Technologists (1987) obsahují brambory volného glutamátu 102 mg/100 g.
VÚB

Dobrý den.
Aktuální legislativa připouští v sadbě brambor 5 hmotnostních % hlíz napadených obecnou aktinobakteriální strupovitostí (hlízy, které mají napadeno více než 1/10 plochy povrchu). Původce obecné strupovitosti ( Streptomyces scabiei) se však sadbou nepřenáší, k infekci dceřiných hlíz dochází z půdy, kde patogen přežívá. Nově se tvořící hlízy jsou infikovány na počátku jejich tvorby při velikosti 0,5 - 1 cm. K vyšší infekci dochází tehdy, je-li v této době přísušek způsobující nižší výskyt antagonistických mikroorganismů. Vyšší výskyt původce obecné strupovitosti je obvykle na lehčích půdách a půdách s vyšším pH. Roli hraje také náchylnost odrůd k této chorobě (více podrobností naleznete na našich webových stránkách v příručce Aktinobakteriální obecná strupovitost bramboru - http://www.vubhb.cz/cs/knihovna/prakticke-informace). Zásadní informací tedy je, že sadba s výskytem strupovitosti nemá vliv na výskyt choroby dceřiných hlíz ani nezpůsobí zamoření půdy.
Strupovitost při hluboké formě však může sekundárně způsobovat problémy při skladování nebo při velmi silném napadení negativně ovlivnit klíčivost. V kavernách při hluboké strupovitosti se totiž zadržuje volná voda, která podporuje rozvoj bakterií (Pectobacterium spp.) a hlízy pak mohou snadněji podléhat měkké hnilobě, což se může odrazit i vyšší mezerovitostí porostu.
VÚB

Dobrý den.
Obecně lze říci, že nižší obsah škrobu obsahují velmi rané a rané odrůdy. Pokud si chcete vybrat přímo danou odrůdu, pak se podívejte do Seznamu doporučených odrůd vydávaném ÚKZÚZ, kde naleznete škrobnatost dané odrůdy v daném roce. SDO za rok 2015 naleznete na našem webu http://www.vubhb.cz/cs/knihovna/ostatni-publikace/seznam-doporucenych-odrud-konzum-skrob , kde si ho můžete i stáhnou a podrobně prostudovat. Škrobnatost odrůd naleznete v tabulkách na straně 39-45.
VÚB

Dobrý den.
Speciální výběr odrůd lépe snášejících sucho není k dispozici. Problém je také v tom, že požadavky jednotlivých odrůd se velmi liší podle toho, v kterých fyziologických fázích růstu potřebují nejvíce vláhy. Modelové testování odrůd na odolnost suchu proto nepřináší přesné výsledky, které by korelovaly s praxí v konkrétních ročnících, kdy se velmi mění např. termín výsadby a období přísušku.
Pro podmínky jižní Moravy, pokud není k dispozici možnost závlahy, lze proto obecně doporučit časný termín výsadby, jakmile to podmínky dovolí, aby byla maximálně využita zimní vláha. Vysazovat je vhodné velmi rané odrůdy s rychlým nárůstem hlíz. K těm například patří odrůdy Markéta, Magda, Monika, Radana, Rosara, Carrera, Colomba, Impala, Velox nebo Flavia. Velmi důležitá je příprava sadby, tj. naklíčení hlíz, aby se vývoj porostu co nejvíce urychlil. Je však třeba upozornit, že velmi rané odrůdy jsou vhodné pro přímý konzum nebo konzum v podzimních měsících, nikoliv pro dlouhodobé skladování.
VUB

Dobrý den.
Sadbová velikost hlíz se pohybuje v rozmezí 25 - 65 mm (hmotnostně 30 - 60 g). Z důvodů přesnější práce sázečů se často požaduje třídění na dvě velikostní frakce (např. 25 - 45 mm a 45 - 65 mm). Obecně doporučujeme sadbu hlíz nekrájet vzhledem k možnému přenosu virových a bakteriálních chorob z hlízy na hlízu. Pokud řezná rána není ošetřena nebo zahojena, zejména za vlhkého a chladného počasí může docházet k hnilobě sadbových hlíz v půdě. Některé odrůdy jsou na krájení velmi citlivé. Samozřejmě větší hlízy na sadbu nejsou na závadu, naopak vytvářejí více stonků. Tudíž pokud Vám nevadí při vlastní technologii výsadby (např. nastavení sázeče) a sázíte např. ručně můžete je bez problému vysázet.
VÚB

Dobrý den.
Barevná změna dužniny po uvaření může mít více příčin (nesprávné použití pesticidů mezi těmito příčinami není). Na tuto otázku jsme již odpovídali dříve:
změna barvy dužniny po uvaření a rychlost této změny je odrůdovou vlastností, částečně může být také ovlivněna průběhem povětrnostních podmínek ve vegetaci. Oxidační procesy a jejich projevy v podobě změny barvy do bílé, šedé apod. také závisí na teplotě, při které jsou vařené hlízy uchovávány. Podrobně jsme touto problematikou zabývali zde v poradně 8.12.2014 (viz. první dotaz v poradně).

Pokud jste nakoupila nasládlé hlízy, pak je můžete reklamovat. Pokud je reklamovat již nemůžete nebo Vám nachladly ve vašem sklepě, tak je vhodné je zhruba na týden před použitím přemístit do tepla (teplota nad 10°°C), kde je necháme tzv. vydýchat. Obsah cukrů se o něco sníží.
VÚB

Dobrý den.
Pokud budete brambory vysazovat nejdříve v druhé polovině dubna, bude vhodné je nyní odklíčit. Hlízy pak nasadí klíčky nové, dokonce ve větším počtu, což povede k vytváření většího počtu stonků a stolonů, tedy i dceřiných hlíz.
Nové nakličování je pak třeba zahájit asi 6 týdnů před sázením při teplotě 8 - 12°C, kdy se nechají ve tmě asi 10 dnů narašit. Poté se přemístí na světlo (např. rozložené v přepravkách). Cílem je, aby se vytvořily krátké pevné a silné klíčky velikosti 15 - 25 mm, zelené nebo s různými odstíny červené nebo fialové barvy podle odrůdy. Vlhkost by měla být při nakličování 80 - 90 %. Snižováním nebo zvyšováním teploty je pak možné načasovat naklíčení podle konkrétního termínu sázení.
VÚB

Dobrý den.
Příčin může být několik. Ty základní jsou tyto:
1) Vločkovitost hlíz bramboru
Běžně se vyskytující choroba projevující se řadou příznaků. Jedním z nich je tzv. Dry core. Jedná se o vadu, kdy houba R. solani pronikne do lenticel a vytváří dutinky připomínající požerky drátovců, které ale zasahují pouze těsně pod slupku (2-5 mm). Více, včetně obrázků, se dozvíte zde: http://vubhb.cz/cs/knihovna/prakticke-informace/vlockovitost-hliz-bramboru-a-moznosti-ochrany
2) Vysokovlhkostní zvětšení lenticel bramboru Na vlhkých hlízách se vytvářejí 1 - 3 mm velké bradavčité bílé nárůstky, které se vyskytují obvykle na celém povrchu hlízy. Jedná se o zvětšené buňky dužniny, které pronikají lenticelami. Po oschnutí hlízy se bradavičky scvrknou a změní se v hrubé, tmavé skvrny. Více, včetně obrázků, se dozvíte zde: http://vubhb.cz/cs/knihovna/prakticke-informace/abiotikozy-bramboru-fyziologicke-vady-a-poruchy
3) Požerky od drátovců:
Larvy kovaříků, drátovci, poškozují podzemní části rostlin, výjimečně i nať. Větší škody způsobují na hlízách bramboru, kde vyžírají četné povrchové dírky několik mm hluboké. Velmi často však vnikají i hluboko do dužniny hlízy, kde vytvářejí chodbičky vyplněné svými výměšky. V závěru vegetace hlízy většinou opouštějí, takže při sklizni a v uskladněných bramborách se s drátovcem setkáme pouze ojediněle. Více, včetně obrázků, se dozvíte zde: http://vubhb.cz/cs/knihovna/prakticke-informace/dratovci-a-osenice-u-brambor
VÚB

Dobrý den.
Organické hnojení (hnůj, zelené hnojení) zapravujeme zásadně na podzim. Na jaře lze využít pouze kvalitní kompost. Dávka kvalitního hnoje by neměla přesáhnout 50 kg na 10 m2. Kvalitu hlíz pozitivně ovlivňuje zařazení brambor do tzv. „druhé tratě“, tj. po hnojem hnojené předplodině.
Hlavním faktorem ovlivňujícím pěstování a ochranu polních plodin a brambor zvlášť byla v roce 2015 nebývale dlouhá perioda sucha a extrémně vysokých teplot. Důsledkem těchto extrémních podmínek ve vegetaci byl kromě problému s fyziologickými poruchami (viz. v odpovědích níže) nižší výnos právě s vyšším podílem drobných hlíz.
Co se týká zálivky, tak právě závlahy jsou v takto extrémních vedrech základním opatřením. Závlaha musí být pravidelná a v dostatečném množství provedená nejlépe v ranních nebo večerních hodinách. Střídavé zalévání s dlouhými přestávkami může naopak podpořit výskyt fyziologických poruch (abiotikóz).
Více o pěstování brambor na zahrádkách se dozvíte v záložce Zahrádkáři a spotřebitelé (http://vubhb.cz/cs/zahradkari-a-spotrebitele/) - Pěstitelská opatření. Zde se dozvíte i vše potřebné o nejpěstovanějších odrůdách v ČR.
VUB

Dobrý den.
Rok 2015 se vyznačoval extrémním průběhem počasí. Brambory trpěly dlouhým obdobím sucha a vysokými teplotami, což se často projevilo mnohými fyziologickými poruchami při růstu hlíz (abiotikózy). Ve vašem případě se jedná pravděpodobně o částečnou sklerotizaci a nekrózy (odumření) cévních svazků, resp. některých jejich buněčných vrstev. Cévní svazky jsou uspořádány po obvodu hlízy a uvedenou poruchou došlo k jejich barevnému zvýraznění. Hlízy lze bez obav konzumovat.
VÚB

Dobrý den.
V tomto případě se s největší pravděpodobností jedná o sklovitost hlíz. Příčinou je extrémní průběh klimatických podmínek, a to především v případech, kdy po dlouhotrvajícím suchu a vysokých teplotách následují vydatné dešťové srážky. V tomto období začnou rostliny znovu obrůstat, hlízy začnou opětovně růst v korunkové části. Přesně tak tomu bylo v roce 2015.
Dužnina hlízy bramboru, častěji její pupková část je průsvitná a má sklovitou barvu. Silně sklovité hlízy se stávají křehkými, často zahnívají. Přitom celá hlíza nebo část dužniny se proměňuje ve vodnatou hmotu. Hlízy jsou deformované, prodlužují se v korunkové části. Někdy vznikají hlízy lahvovitého tvaru. Sklovité hlízy nejsou vhodné ke konzumním účelům, ani se nehodí ke zpracování na výrobky. Obsahují malé množství sušiny, špatně se vaří, na povrchu zůstávají často tvrdé.
Ochrana spočívá v dobrém hospodaření s vodou v půdě tak, aby růst probíhal bez přerušení. Velký význam má závlaha, kterou můžeme růst hlíz výrazně ovlivnit. Výskyt sklovitosti je možno snížit i časným sběrem (počátek listopadu je již opravdu pozdní sběr). Sklizené hlízy je pak třeba přednostně zpracovat. Vytřídění sklovitých hlíz je možno provést v solné vodní lázni, neboť sklovité hlízy mají menší specifickou hmotnost a v této lázni plavou.
V roce 2015 jsme vydali novou publikaci v řadě Praktické informace s názvem Abiotikózy bramboru - fyziologické vady a poruchy. Můžete si ji prohlédnout v sekci Publikace-Publikace ke stažení-Praktické informace (http://vubhb.cz/cs/knihovna/prakticke-informace/abiotikozy-bramboru-fyziologicke-vady-a-poruchy). Dozvíte se zde celou řadu informací o fyziologických poruchách, součástí publikace je i rozsáhlá obrazová příloha.
VÚB

Dobrý den.
Při manipulaci s hlízami a při jejich zpracování jsou významné tři druhy barevných změn:
1) enzymové hnědnutí vyskytující se při nešetrné manipulaci s hlízami a při zpracování syrových hlíz,
2) tmavnutí po uvaření, které se vyskytuje po vaření či paření brambor,
3) neenzymatické hnědnutí nebo-li Maillardova reakce, která hraje významnou úlohu při sušení nebo smažení.

Enzymové hnědnutí se vyskytuje při nešetrné manipulaci s hlízami (tzv.
abiotické šednutí dužniny) a při krájení, řezání nebo strouhání syrových brambor, tj. při všech úkonech, kdy jsou buňky v hlízách poškozeny a vystaveny působení vzduchu (kyslíku). Zpočátku se barví hlízy červenohnědě, později vzniká tmavohnědá barva, až konečný výsledek je černohnědá barva produktu Tuto reakci způsobuje oxidace tyrosinu na melanin prostřednictvím enzymu PPO. Reakce neprobíhá při teplotách nad 80 °C a za nepřítomnosti kyslíku. Přítomnost železa podporuje průběh reakce. Vedle tyrosinu se spolupodílí na této reakci i chlorogenová kyselina. Abiotické šednutí dužniny bramboru je závažným problémem, které může mít více příčin.
Způsobuje jej nešetrné zacházení s hlízami, mechanické poškození a otlaky, zvláště při nízkých teplotách, poruchy ve výživě, nesprávné skladování, odklíčení hlíz. Změny v barvě pletiva jsou vyvolávány změnou enzymatických pochodů v hlíze. V dužnině hlízy se vytvářejí šedé, modré až černé skvrny, které znehodnocují kvalitu hlíz. Skvrny se nejčastěji objevují pod slupkou, postupují do dužniny a mohou se rozšířit v celé hlíze. Šednutí se nejvíce vyskytuje v pupkové části. Mezi jednotlivými odrůdami je k této vadě různá náchylnost, obecně jsou více náchylné odrůdy s vyšším obsahem škrobu. Hlízy zasažené šednutím obvykle nevytvářejí vnější příznaky, takže je nelze vytřídit a ztráty jsou často velmi významné. U napadených hlíz je snížena sadbová hodnota (nižší klíčivost). Sekundárně mohou být napadány některými dalšími chorobami, především měkkou hnilobou hlíz a fusariovou hnilobou.
Ochranou je především šetrná manipulace s hlízami, která zajišťuje co nejmenší mechanické poškození. Třídění je nutno provádět při teplotách hlíz nad 10°C. Odrůdy citlivé na otlaky by se neměly skladovat ve vysokých vrstvách. Je nutné udržovat vhodný skladovací režim tak, aby hlízy nemusely být odkličovány. Důležitá je také vyrovnaná výživa, především ve vztahu k draslíku a k dusíku.

Tmavnutí po uvaření je způsobeno vytvořením komplexů mezi železem a chlorogenovou kyselinou při vaření (či paření) hlíz a oxidací tohoto komplexu během ochlazení. Na intenzitu tmavnutí má vliv poměr mezi chlorogenovou a citrónovou kyselinou. Čím je poměr mezi oběma kyselinami užší, tím je tato nežádoucí barevná změna více eliminována, protože citrónová kyselina je schopna vázat železo. Koncentrace obou kyselin v hlízách je ovlivněna genotypem, ale působí na ni i vlivy prostředí.

Neenzymatické hnědnutí probíhá při tepelné úpravě (smažení, pečení) reakcí redukujících cukrů (glukóza, fruktóza) s volnými aminokyselinami za vzniku hnědých pigmentů - melanoidinů. Vznik těchto pigmentů je vážným problémem při výrobě smažených výrobku z brambor.
VÚB

Vážený pane Kunci,
též přejeme všechno dobré v roce 2016.
K Vašemu dotazu: Hlízy začínají klíčit po ukončení dormance (klidové období), pokud k tomu mají vhodné podmínky, ke kterým patří především teplota. Délka klidového období závisí na odrůdě a podmínkách ve vegetaci. Obvykle trvá 1 – 3 měsíce, ale při extrémním průběhu vegetace může být velmi krátké. Konzumní brambory se proto skladují při teplotě 2 – 4°C, která zabraňuje klíčení i po ukončení klidového období. Při klíčení hlíz dochází k intenzivnímu dýchání a odčerpávání zásobních látek z hlízy ve prospěch růstu klíčků. Tím se samozřejmě postupně snižuje konzumní kvalita hlíz. Neznamená to však, že naklíčené hlízy nelze konzumovat, pokud naklíčení nepřesahuje rozumnou míru, resp. klíčky nepřesahují délku 5 – 10 mm a hlízy se nezačínají sesychat. Klíčky je samozřejmě nutné před upotřebením odstranit, neboť obsahují vyšší koncentraci toxikologicky nepříznivých glykoalkaloidů (solaniny). Vyhláška č. 291/2010 Sb., která platí pro obchodování s konzumními bramborami, stanovuje výskyt naklíčených hlíz nad 3 mm max. v rámci 6 hmotnostních % všech vad.
VÚB

Dobrý den,
Převážná většina konzumních brambor u nás je skladována bez jakéhokoliv ošetření. Retardace (ošetření proti klíčení) se provádí především u brambor určených na výrobky (lupínky, hranolky), které musí být skladovány při teplotách 7 - 10°C z důvodu omezení tvorby redukujících cukrů způsobujících nevhodné zbarvení těchto výrobků. V minimální míře se retardují konzumní brambory pro dlouhodobé skladování, které jdou na trh v jarních měsících.
Ochranná lhůta po ošetření retardačním přípravkem je 60 dnů. Případná rezidua retardačního přípravku při nedodržení ochranné lhůty v případě pochybností jsou zjistitelná a kontrolovatelná.
VÚB

Vážený pane Flekači,
tak předně hlízy, které jsou naklíčené, by neměly být prodávány. Klíčky velikosti 3mm jsou u konzumních brambor považovány za vadu a výskyt naklíčených hlíz by neměl přesáhnout 6% hmotnosti, a to ještě v případě, že v dodávce již jiné vady nebudou (Vyhláška č. 201/2004 Sb.). Zabránit klíčení lze jedině skladováním při nízké teplotě (2 – 4°C) nebo retardací klíčení chemicky, případně některými koncentrovanými rostlinnými silicemi. Druhá možnost však v domácnosti prakticky nepřipadá v úvahu, navíc u chemicky ošetřených hlíz je třeba dodržet ochrannou lhůtu 60 dnů, takže brambory po ošetření nelze průběžně konzumovat. Retardace klíčení se provádí většinou horkým aerosolem příslušné látky a používá se u dlouhodobě skladovaných brambor určených např. ke spotřebě v jarních měsících nebo u brambor určených na výrobky (hranolky, lupínky), které musí být skladovány za teplot 7 – 10 °C.
Vaše maminka měla jednoznačně pravdu, že odklíčené hlízy uvnitř černají. Jedná se o fyziologickou vadu, která se nazývá šednutí dužniny, a to je způsobeno vytvářením tmavého melaninu v dužnině při narušení vnitřního dýchání. Příčin může být více, ale nejčastějšími jsou právě odklíčení hlíz nebo mechanické poškození, zvláště za nižších teplot. Hodně záleží také na konkrétní odrůdě, některé jsou k tomuto jevu více citlivé.
Pokud chcete naklíčené hlízy konzumovat, je nutné klíče odstranit těsně před upotřebením. Nikoliv tedy průběžně během skladování.
Je samozřejmé, že klíčením se konzumní kvalita hlíz postupně velmi snižuje. Pokud tedy nemáte vhodný sklep nebo jiné prostory pro skladování, kde lze udržet potřebné teploty a zamezit přístupu světla, je vhodnější nakupovat brambory průběžně podle potřeby, nikoliv do zásoby.
VÚB

Dobrý den,
musím Vás zklamat, ale odrůda má na regulaci plevelů minimální vliv.
Brambory jsou plevelům nejvíce konkurenceschopné (avšak nikoliv na 100 %) pouze v období od plného zapojení rostlin mezi řádky do začátku rozklesání natě. Většina plevelů vzchází před tímto obdobím. Další vlnu růstu plevelů je možné očekávat na konci vegetace brambor (tzv. pozdní zaplevelení).
Plevele v bramborách je třeba ničit mechanicky nebo chemicky. Bez ničení plevelů porost brambor neobstojí (záleží na intenzitě výskytu plevelů).
Pokud bude porost brambor zaplevelený již před zapojením natě, pak je třeba počítat s tím, že plevele budou bramborám konkurovat i nadále, což bude mít dopad především ve snížení výnosu hlíz (ale současně i v riziku vyššího
napadení brambor chorobami a škůdci). Brambory jako plodina sama o sobě nemá schopnost plevele ničit. Není tedy možné v této souvislosti konkrétní odrůdu doporučit.
VÚB