Jiří Balcárek
čtvrtek, 10. prosince 2020, 16:31
Dobrý den, po ošrábání brambor se na povrchu některých hlíz objevily bílé skvrny (viz obrázky). Někdy zasahovaly i do větší hloubky. Rád bych se zeptal na jejich původ či škodlivost. Brambory byly zakoupeny v maloobchodě, jedná se brambory konzumní, varný typ A, Belana, původ Německo ( Sasko).
Děkuji za vaši reakci.
Dobrý den.
Šedobílé skvrny jsou způsobeny škrobem, který se vysrážel pod hojivým pletivem jako reakce na mechanické poškození hlíz. Jedná se o přirozený jev, jež zabraňuje vniknutí původců chorob do hlíz prostřednictvím jejich mechanického poškození, které vzniká při sklizni a posklizňové úpravě. Při kuchyňské úpravě stačí skvrny vykrojit.
VÚB
Salášek L.
úterý, 8. prosince 2020, 17:49
Dobrý den, letos poprvé po 30 letech pěstování brambor pro vlastní spotřebu se na hlízách objevila výraznější vločkovitost brambor, tak do stupně 5 (marabel, sadba z bramborářského družstva od Nového Města na Moravě). Zřejmě se podepsal velmi vlhký rok a to, že brambory sázím vždy jen s 1-roční přestávkou. Vaříme brambory ve slupce a pak oloupeme. Ty černé nárůstky jsou většinou na slupce a jdou i když velmi obtížně z velké části omýt, spíš odřít, něco ale zůstane, zvláště, když je houba trochu zanořená do hlízy. První dotaz je, zda nevadí ze zdravotního hlediska takto zasažené brambory jíst?
Jestli si to dobře uvědomuji, objevilo se to až teď v listopadu. Je možné, že tato houba podstatněji narostla až ve sklepě? (Sklep studený, vlhký, i když do konce listopadu nechávám otevřenou ventilaci, brambory v něm ale vydrží až do nových brambor).
Moření sadby dle vaší publikace k vločkovitosti pomůže i u viditelně zasažené sadby? I když vidět zasažení je dobře až po opláchnutí vodou a mýt brambory před sázením by asi nebyl dobrý nápad?
Děkuji za odpověď.
L. Salášek
Dobrý den.
Hlízy napadené vločkovitostí nejsou zdravotně závadné. Není však vhodné konzumovat je ve slupce.
Pokud je vlhkost ve skladu vysoká, šíří se původce vločkovitosti v průběhu skladování poměrně intenzivně. Vaše zjištění je tedy správné.
Moření hlíz zasahuje právě zdroj infekce na sadbových hlízách a je proto vhodnou ochranou. Méně však chrání před případným zdrojem infekce v půdě.
Mytí sadby vhodné není, naopak může podpořit rozvoj bakterióz.
U malopěstitelů doporučujeme věnovat pozornost především agrotechnickým opatřením. Tím je kvalitní příprava půdy, aby byla dostatečně zpracovaná, provzdušněná a prostá nerozložených rostlinných zbytků. Není proto vhodné hnojení hnojem až na jaře nebo použití hodně slamnatého hnoje. Hlízy je dobré před sázením naklíčit a vysazovat až do přiměřeně vyhřáté půdy, aby se urychlilo vzcházení.
Velmi důležité je také včas sklízet, neboť ukončení vegetace je signálem pro původce vločkovitosti přecházet do přezimovacího stadia, tedy tvorbě sklerocií. Jejich množství na hlízách se pak zvyšuje s délkou doby, po které jsou hlízy ponechány v půdě.
VÚB
Štěpán Bicera
pondělí, 30. listopadu 2020, 11:51
Pěstuji na malé ploše asi 30 m2 na zahradě brambory Adéla. Střídám je ob rok se saláty a mrkví. Letos se mi téměř ve všech větších bramborách ve žlutém "mase" brambor vyskytují četné nahnědlé fleky. Některé mají i tmavší tečky. Není to hnědˇvýrazná, jen takové zabarvení a někdy to dělá dojem, jakoby to těmi hnědými tečkami začalo. Na plochu pro brambory před výsadbou zavezu cca 8 koleček kompostu ze zbytků z kuchyně a z pokosené trávy, občas proleženým vrstvou kravského hnoje. Pro sadbu používám menší brambory z předešlé sklizně. Pěstuji takto brambory už léta a letos se to stalo poprvé.
Děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Podle vašeho popisu se může jednat se o abiotickou rzivost dužniny hlíz bramboru. Jde o fyziologickou poruchu, příčinou mohou být nevyrovnané růstové podmínky ve vegetačním období, tj. vysoké teploty a přísušky spojené s nedostatečným příjmem vápníku a železa, případně jiných prvků (blokace jejich příjmu vlivem nevhodného průběhu vegetace). Přesnou příčinu je obvykle obtížné zpětně zjistit. Některé odrůdy jsou k této poruše více náchylné. Pokud jde skutečně o rzivost dužniny, při dobrém skladování se stav nezmění a hlízy by neměly podléhat hnilobě.
VÚB
Pavel Houšť
čtvrtek, 26. listopadu 2020, 14:59
Dobrý den, obracím se na vaše odborníky s dotazem.
Po oloupání brambor je možné na dužině vidět jako kdyby černé tečky, které mají hloubku 2-3 mm a na slupce občas nacházím malé černé tečky.
Chtěl bych se zeptat čím je to způsobeno a popřípadě jak tuto vadu odstranit? Mé tušení je, že je to způsobeno Vločkovitostí hlíz, můžete mi prosím toto tvrzení potvrdit popřípadě vyvrátit?
Pěstováním brambor se zabývám na ploše 0,5 ha a v posledních dvou letech mi tyto tečky dělají problém u některých zákazníků.
Předem děkuji za odpověď, s pozdravem Pavel Houšť
Dobrý den.
Vaše tušení je správné. Podle vašeho popisu jde o napadení lenticel původcem vločkovitosti hlíz bramboru houbou Rhizoctonia solani. Bližší údaje a možnosti ochrany naleznete v našich příručkách Škodliví činitelé bramboru poškozující hlízy a Vločkovitost hlíz bramboru na našich webových stránkách v sekci Publikace.
VÚB
VÚB Havlíčkův Brod
středa, 18. listopadu 2020, 15:08
PRODEJ BRAMBOR 2020 ZAHÁJEN!
Tradiční prodej "ze dvora" VÚB byl opět zahájen.
Kde: Havlíčkův Brod, vjezd mezi domy z ulice Dobrovského, cca 50 m pod kruhovým objezdem směrem do města po levé straně
Kdy: každý čtvrtek od 8:00 do 15:00 hodin
Výběr konzumních odrůd brambor vhodných i na uskladnění zajištěn.
Cena konzumních brambor 8,- Kč/kg
Cena odpadních brambor 100,- Kč/q
Bližší informace podá p. Vampola telefonicky na č. 777 967 344
Milan Plánička
neděle, 25. října 2020, 18:16
Dobrý den, pěstuji brambory na stejném místě na zahradě několik let(cca.500m2)po sklizni začátkem září zaseji hořčici a cca v půli října pole zaorám, dříve jsem ještě před zoráním přidal do toho trochu hnoje. V současné době již mám problém sehnat hnůj, co prosím přidávat a kdy za vhodné průmyslové hnojivo k zelené hořčici?
Nechtělo by také když pěstuji brambory pořád na stejném místě třeba 1x za 2 roky plochu vyvápnit(dezinfekce)
Díky za odpověď
Dobrý den.
Pěstování brambor na jednom místě není vhodné z důvodu možnosti rizika vyššího výskytu chorob a škůdců, zaplevelení, ale i snižování výnosu. Zelené hnojení je určitě velmi vhodné řešení, především v podmínkách absence jiných statkových hnojiv, zejména hnoje. Z minerálních hnojiv je dobré nárůst hořčice podpořit dusíkem. To znamená zapravení dusíkatého hnojiva před vysetím hořčice. Vhodná dávka dusíku je cca 30 kg/ha, to je např. síran amonný v dávce 150 kg/ha (7,5 kg/500 m2), nebo močovina 70 kg/ha (3,5
kg/500 m2) atd.
Jako další krok bych doporučil zapravení hnojiva typu NPK na jaře před sázením brambor. Tato hnojiva obsahují kromě dusíku i draslík a fosfor, a to s různým poměrem jednotlivých živin. Jejich dávka se řídí obsahem dusíku. Je třeba spočítat dávku hnojiva tak, aby bylo dodáno cca 80 kg N/ha. Pokud bude hnojivo obsahovat např. 10 % N, bude ho třeba 800 kg/ha (40 kg/500 m2) a podobně.
Vápnění je určitě také na místě. Přímé vápnění k bramborám však není vhodné, a to z důvodu vyššího rizika napadení brambor obecnou strupovitostí. Takže vápnit po sklizni brambor. Obecně se však doporučuje vápnění v letech, kdy se brambory na pozemku nepěstují.
VÚB
Zbyšek
středa, 21. října 2020, 10:04
Dobrý den, chci se zeptat na vizuální vadu brambor. Jsem drobný zahrádkář, který na části pozemku pěstuje několik odrůd brambor. Jedna z nich, bohužel neznám název odrůdy, je žlutomasá s červenou slupkou, je asi ze 30% na povrhu hlíz hluboce rozpraskaná, ty rýhy na hlízách jsou zcela pokryté slupkou, takže na uskladnění to nemá žádný vliv, jiné onemocnění nevykazují, násada i velikost hlíz jsou více než průměrné. V loňském roce jsem tuto vadu považoval jako následek suchého počasí, kdy jsem kvůli suché půdě brambory několikrát zaléval. Letos bylo vláhy nadbytek v pravidelných intervalech, zalévat nebylo třeba a rozpraskanost hlíz byla podstatně větší.
Děkuji za odpověď a přeji v kultivaci brambor hodně úspěchů.
Zbyšek
Dobrý den.
Rozprasky se mohou vytvořit i po poměrně krátkodobém přísušku, následuje–li rychlé obnovení růstu hlíz po srážkách. Pokud jsou rozprasky dobře zacelené, svědčí to o tom, že k jevu došlo v raných stadiích vývoje hlíz. Některé odrůdy jsou k rozpraskům náchylnější.
Dalšími příčinou může být působení reziduí některých herbicidů, případně napadení původcem vločkovitosti (houbou Rhizoctonia solani).
VÚB
Milan
úterý, 20. října 2020, 19:19
Dobrý den, od kamaráda bramboráře mám sadbu červených brambor, které jsem právě sklidil. Když je loupáme, tak na slupce a těsně pod slupkou jsou malé tečky. Můžete, prosím, poradit, o co jde? Hnojím zeleným hnojením (hořčice), dřevěným popelem a kravinci z pastvy. Děkuji předem.
Dobrý den.
Pravděpodobně se jedná o napadení lenticel (průduchů) houbou Rhizoctonia solani způsobující chorobu, která se nazývá vločkovitost hlíz. Choroba, kromě příznaků na snímcích, vyvolává řadu dalších různorodých poškození bramborových rostlin i hlíz, u kterých znehodnocuje jejich kvalitu. Napadá však také mnoho jiných plevelných i kulturních rostlin. Více se dočtete v sekci "Publikace" v příručce Vločkovitost hlíz bramboru na našich stránkách www.vubhb.cz.
VÚB
Petr
pátek, 9. října 2020, 19:43
Mám dotaz na řízenou sklizeň u brambor, jakým postřikem se stříká horní nať před sklizní a jak dlouho pak trvá než jsou pak brambory dozrálé a jedlé?
Dobrý den.
Ukončení vegetace u konzumních brambor se provádí mechanicky, chemicky nebo kombinací obou způsobů. Termín závisí na vegetační fázi a ohrožení porostu plísní bramboru. Pro chemické ničení natě je aktuálně registrován přípravek Kabuki s účinnou látkou paraflufen - ethyl. Sklizeň by měla následovat po vyzrání slupky, to je asi za 2 až 3 týdny po ukončení vegetace. Konkrétní termín závisí na průběhu počasí, odrůdě a jiných faktorech. Slupku je možno považovat za vyzrálou, pokud se po promnutí hlíz v ruce neloupe. Konzumovat lze samozřejmě i brambory s nevyzrálou slupkou, nejsou však vhodné pro skladování.
VÚB
Jana
úterý, 6. října 2020, 11:18
Dobrý den, prosím Vás, co (by mohlo) způsobuje ty malé ťupičky na hlízách brambor? Jsou cca 1 mm hluboké, někdy více. Lehce podpovrchové.
Dobrý den.
Příčin popisovaného poškození hlíz může být několik, a to od požerků drátovcem přes vysokovlhkostní zvětšení lenticel až po napadení lenticel původcem vločkovitosti hlíz. Prosíme o nafocení problému a vložení do poradny.
VÚB
Vladimír Anděl
středa, 30. září 2020, 16:19
Dobrý den,
letos jsme pěstovali ranné brambory na zahradě v místě, kde se pěstovaly i před rokem. Usoudili jsme, že pokud je i po uschnutí natě necháme v zemi, budou tam v optimálním prostředí a že je budeme vykopávat postupně dle potřeby. Nevím, ale asi to nebyl dobrý nápad. V bramborách nacházíme nějaké červy, nebo spíš cestičky po nich. Nevím, co to je a jak se tomu bránit. Mohli tam být už v době, kdy se měly brambory sklízet? Nebo je napadli až teď?
Dobrý den.
Bohužel to dobrý nápad nebyl. Po ukončení vegetace by se hlízy měli sklízet za dva až tři týdny po vyzrání slupky (při promnutí v ruce se slupka již neloupe). Po delším ponechání hlíz v půdě narůstá napadení některými chorobami i škůdci, což je váš případ. Hlízy máte pravděpodobně napadené drátovci - larvami brouků kovaříků. Tyto při sklizni hlízu rychle opouštějí, proto je většinou v bramborách po sklizni nenajdete. Nelze říci, že by hlízy byly zcela bez napadení při včasné sklizni, ale napadení drátovci významně stoupá s pozdějším termínem sklizně. Více o drátovcích se dozvíte v příručce Drátovci a osenice u brambor v sekci "Publikace" na našich webových stránkách.
VÚB
Honza
pondělí, 28. září 2020, 16:33
Na své zahrádce si úspěšně pěstuji brambory na cca 7 m2 (v poslední době Carrera - výnos mám 4-5 kg/m2). V příštím roce bych chtěl výsadbu rozdělit: polovinu obvyklým způsobem v dubnu, druhou polovinu až v červenci (po sklizni jahod a česneku). Jakou odrůdu bych měl zasadit? Dá se vůbec v této době někde sehnat sadba (5 kg)? Pokud koupím sadbu už v únoru, bude mít do července metrové odnože...
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Druhá výsadba v červenci je sice možná, ale velmi riskantní. Mladé rostliny jsou náchylné k tlaku řady škodlivých činitelů, z nichž nejzávažnější je plíseň bramboru, která může porost bez intenzivní ochrany zcela zlikvidovat.
Úspěch bude tedy hodně záviset na průběhu povětrnostních podmínek.
Sadbu nakoupenou na jaře musíte uchovat za nízkých teplot 2 - 4°C a přibližně 3 týdny před zamýšleným sázením necháte hlízy na světle při teplotě 15 - 20°C naklíčit. Vhodná pro letní výsadbu bude právě Carrera, jejíž sadba ve skladu předčasně neklíčí a po výsadbě se vyznačuje rychlým vývojem.
VÚB
Tomáš P.
pátek, 25. září 2020, 13:42
Dobrý den,
chtěl bych poprosit o radu. Rád bych dal brambory po vojtěšce není s tím případně problém nebo nemůže zde být riziko drátovce nebo je lepší využít pole po pšenici? Dále jsem se chtěl zeptat zda pod brambory nevadí rok starý hnůj který není ještě rozložený a obsahuje zbytky slámy a když by dávka byla i třeba 40t/ha.
Předem mnohokrát děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Z hlediska výskytu drátovců bude pravděpodobně vhodnější sázet brambory po pšenici. Ale hodně záleží na konkrétním zamoření pozemku. Při použití slamnatého hnoje je vyšší nebezpečí napadení brambor vločkovitostí (původce Rhizoctonia solani, viz příručka Vločkovitost hlíz bramboru v sekci "Publikace"). Každopádně je třeba hnůj zaorat na podzim.
VÚB
František Smítal
středa, 23. září 2020, 09:45
Dobrý den. Jaké údaje musí být na etiketě prodávaných pytlovaných brambor na zimní uskladnění ? Děkuji za odpověď.
Ing. Smítal
Dobrý den.
Požadavky na konzumní brambory a jejich označení stanoví Vyhláška č. 157/2003 Sb. Na etiketě by měla být uvedena skupina(v tomto případě Brambory konzumní pozdní), odrůda, varný typ a země původu.
VÚB
Tomáš
středa, 9. září 2020, 12:55
Dobrý den, letos jsme poprvé vypěstovali na zahradě brambory. Vzhledově i tvarově vypadají normálně ale po uvaření jsou některé brambory jakoby nahořklé a po konzumaci bramboru přetrvává nějakou dobu pálení v krku. Zatím jsem je jen ochutnával a čekám na Vaši odpověď. Těch hořkých brambor může být možná až 30 -40 %. Co je toho příčinou?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Na vaši otázku není možné jednoznačně odpovědět, příčin může být mnoho a je obtížné je specifikovat. Pravděpodobně půjde o kombinaci půdních a meteorologických faktorů. Změnu senzorických vlastností hlíz mohou způsobit cizorodé látky v půdě, nadbytek některých hnojiv apod. Hořkost způsobují také alkaloidy ze skupiny solaninů, jejichž obsah se v hlízách zvyšuje při jejich vystavení po delší dobu světlu.
VÚB
Patrik
pátek, 4. září 2020, 10:52
Omlouvám se, teď už snad by měla být zaslána fotografie vidět.
Dobrý den.
Zduřelé "kroužky" na povrchu hlíz jsou způsobeny nekrotickým kmenem viru Y, který se přenáší napadenou sadbou a mšicemi. Hniloba na pupkové části hlíz je pravděpodobně vyvolána infekcí pektinolytickými bakteriemi, které jsou rovněž přenosné sadbou. Napadají stonky (černání stonku) a hlízy (měkká hniloba). Letošní průběh vegetace s trvale vlhkou půdou rozvoji bakteriálních chorob velmi vyhovoval.
VÚB
Patrik
čtvrtek, 3. září 2020, 14:47
Dobrý den, omlouvám se poslal jsem moc velkou fotografii tady posílám zmenšenou.
Dobrý den.
pokuste se vložit fotografii ještě jednou, stále u vašeho dotazu není zobrazena.
VÚB
Patrik
středa, 2. září 2020, 19:28
Dobrý den, chtěl bych se zeptat co za nemoc postihlo tyto brambory na fotografii, tyto kroužky a díru na vrcholu bramboru nacházíme tak zhruba na každé 15. bramboře. Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Rádi bychom na dotaz reagovali, ale bohužel jste nepřiložil zmiňovanou fotografii. Pokuste se ji vložit ještě jednou.
VÚB
Vendula
sobota, 29. srpna 2020, 12:58
Dobrý den,
při letošní sklizni bylo asi 10% hlíz poškozených (viz foto). V jedné hlíze jsme našli larvu, ale poškození se jeví od více škůdců. Můžete prosím poradit, o jaké škůdce se jedná a jak na ně? Poškozeny byly hlízy odrůdy Agria. Odrůda Rosara, která byla pěstovaná na stejném záhonu poškozená nebyla.
Dobrý den.
Podle fotografií lze usuzovat na poškození hlíz housenkami osenic (Agrotis spp.) nebo krtonožkou obecnou (Gryllotalpa gryllotalpa). Podrobnější informace a fotografie naleznete na našich webových stránkách v sekci Publikace, v příručkách Škodliví činitelé bramboru a Drátovci a osenice.
Ochrana proti oběma škůdcům je obtížná. Osenice se obvykle objevují nepravidelně, prevencí je důsledné zpracování půdy. Krtonožky se naopak v určitých lokalitách vyskytují dlouhodobě a likvidovat lze jejich hnízda v půdě, které se poznají podle nakypřené půdy a zničených rostlin nad hnízdem.
Dospělce je možno chytat do připravených pastí z nádob zapuštěných do půdy.
VÚB
Kristýna
sobota, 22. srpna 2020, 11:23
Dobrý den,
Chci se zeptat jak mohu zabránit tomu, aby mi brambory vytvářely po povrchu jakési drobné špunty, které nejdou běžně oloupat, nýbrž je musím vydloubávat. Čím je tato vada způsobena?
Děkuji
Dobrý den.
Pravděpodobně se jedná o napadení lenticel (útvarů navazujících na mezibuněčné prostory vnitřních pletiv hlízy) vločkovitostí, jejímž původcem je houba Rhizoctonia solani, vyvolávající u brambor řadu poškození především kvalitativního charakteru (nejvíce nápadné jsou černé vločky - sklerocia na povrchu hlíz a deformace hlíz). Napadá také klíčky a podzemní části stonků a snižuje výnos hlíz. Sklerocia na sadbě jsou zdrojem infekce pro dceřiné hlízy, ale k infekci dochází i z půdy, kde houba přežívá na nerozložených rostlinných zbytcích. Více o chorobě a ochraně proti ní se dočtete na našich stránkách www.vubhb.cz v sekci publikace, kde najdete příručku Vločkovitost hlíz bramboru.
VÚB