Vědecké práce 2012

Zkratka za názvem článku: (A) = článek publikován v angličtině

Hana Polzerová, Josef Patzak, Marie Greplová, Lukáš Kreuz, Jaroslava Domkářová
Variabilita v populaci somatických hybridů Solanum bulbocastanum (+) S. tuberosum (A)
Hana Polzerová, Marie Greplová, Jaroslava Domkářová
Předběžné zkušenosti s hybridizací u rodu Allium
Renata Švecová, Jiří Ptáček, Jaroslava Domkářová
Využití molekulárních markerů u vybraných mezidruhových hybridů rodu Solanum
Renata Švecová, Hana Polzerová, Jaroslava Domkářová
Testování rezistence k plísni bramboru (Phytophthora infestans) na Petriho misce u planého druhu bramboru Solanum acaule
Miloš Faltus, Petr Dědič, Vendulka Horáčková
Účinnost metody kryoterapie na eliminaci vybraných virů bramboru
Petr Dědič, Tomáš Moravec, Noemi Čeřovská, Helena Plchová, Oldřich Navrátil
Možnost navození transgenní rezistence bramboru proti viru svinutky bramboru (PLRV)
Jan Bárta, Veronika Bártová, Adéla Brabcová, Vendulka Horáčková
Elektroforetické profily proteinů a isoenzymů hlíz u kulturních a planých druhů brambor (Solanum spp.)
Jaroslava Domkářová, Bohumil Vokál, Václav Čermák
Závislost mezi obsahem škrobu v hlízách a stolní hodnotou vybraných odrůd bramboru
Jiří Diviš, Jan Kulík, Jan Bárta
Projev aplikace listových hnojiv u vybraných odrůd brambor
Helena Kusá, Pavel Růžek, Pavel Kasal
Vliv aplikace minerálních dusíkatých hnojiv do hrůbku na výnos hlíz a využití dusíku rostlinami bramboru
Petr Doležal, Ervín Hausvater, Jitka Dejmalová, Vladimíra Sedláková
Účinnost chemických a biologických přípravků proti mandelince bramborové ((Leptinotarsa decemlineata (Say, 1824)) v letech 2010-2012 v České republice
Tomáš Litschmann, Petr Doležal, Ervín Hausvater
Citlivostní analýza vybraných modelů na signalizaci plísně bramboru v podmínkách České republiky

Variabilita v populaci somatických hybridů Solanum bulbocastanum (+) S. tuberosum (A)

Polzerová, H. – PATZAK, J. – Greplová, M. – KREUZ, L. – DOMKÁŘOVÁ, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský, Havlíčkův Brod, 2012, 20: 9-20

Variabilita mezi čtyřiceti somatickými hybridy [S. bulbocastanum Dun. (2n=2x=24; cytoplasmatický typ Wγ) + S. tuberosum (2n=2x=24; cytoplasmatický typ Tßγ)] byla posuzována z hlediska projevu fenotypu i genotypu (in vitro morfologie -vzhled rostlin, tvar listu, a vitalita; úroveň ploidie; analýza jaderné DNA - náhodně amplifikovaná polymorfní DNA, mikrosatelity; analýza mitochondriální a chloroplastové DNA). Tetraploidní somatické hybridy nebyly zaznamenány v očekávané frekvenci, naopak převažovaly hexaploidní formy. U somatických hybridů byla na jaderné úrovni zaznamenána asymetrie. Úroveň ploidie ani genomové ztráty neměly vliv na morfologii in vitro, typ cytoplasmy měl vliv pouze na tvar listu. Chloroplasty segregovaly náhodně a kosegregace byla pozorována sporadicky. Naopak v případě mitochondrií byla koexistence parentálních typů zaznamenána ve všech případech. Somatické hybridy s typem cytoplasmy Tβγ byly vzhledem podobné in vitro rostlinám S. tuberosum, zatímco mezi hybridy s cytoplasmou Wβγ byly jak rostliny podobné kulturnímu rodiči, tak i rostliny s poruchou apikální dominance, které měly keříčkovitý vzhled. Variabilita mezi somatickými hybridy může být úspěšně rozlišena již v in vitro podmínkách, může být proto provedena preselekce perspektivních somatických hybridů pro následné zařazení do šlechtění.

chloroplasty; cytoplasmaticko-jaderné interakce; in vitro; mitochondrie; somatická hybridizace

Kontaktní adresa:
Mgr. Hana POLZEROVÁ, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod
tel.: +420 569 466 241, fax: +420 569 421 578, e-mail: h.polzerova@vubhb.cz

Předběžné zkušenosti s hybridizací u rodu Allium

POLZEROVÁ, H. – GREPLOVÁ, M. – Domkářová, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský, Havlíčkův Brod, 2012, 20: 21-30

U zástupců rodu Allium (A. ursinum, A. cyathophorum, A. flavum) byly ověřovány dvě metody hybridizace - kastrace květů s nanášením pylu štětečkem a technická izolace kastrovaného a nekastrovaného květenství. V článku je diskutována efektivnost a pracnost obou postupů křížení. Dále byla testována schopnost samosprašného opylení. Byly provedeny úvodní experimenty vnitrodruhové a mezidruhové hybridizace.

A. cyathophorum; A. flavum; A. ursinum; A. victorialis; fertilita; klíčivost; křížení

Využití molekulárních markerů u vybraných mezidruhových hybridů rodu Solanum

ŠVECOVÁ, R. – PTÁČEK, J. – DOMKÁŘOVÁ, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2012, 20: 31-40

Vybrané plané druhy rodu Solanum, které jsou dlouhodobě udržovány v genové bance VÚB Havlíčkův Brod a jsou nositeli řady odolností k biotickým a abiotickým faktorům, byly použity ke křížení klasickými šlechtitelskými postupy. Pro testování pomocí PCR metod bylo vybráno 90 hybridů od 23 kombinací, které vznikly recipročním křížením (planý druh x odrůda, dihaploid) a 19 rodičovských genotypů. Jednalo se o genotypy planých druhů: S. acaule, S. berthaultii a S. demissum a odrůdy S. tuberosum: Žofie, Red Anna, Westamyl, Romanze, Krumlov, Ornella, z dihaploidů: genotyp 314. Vyhodnocení hybridnosti potomstva po mezidruhové hybridizaci bylo provedeno vizuálně pomocí morfologických znaků a metodou RAPD. Hybridnost byla zjištěna pouze u kříženců ze 4 kombinací křížení z celkem 23 kombinací křížení. Hybridní materiály budou uchovány a použity k dalším experimentům.

křížení; plané druhy; metoda RAPD

Kontaktní adresa:
Ing. Renata ŠVECOVÁ, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod
tel.: +420 569 466 225, fax: +420 569 421 578, e-mail: svecova@vubhb.cz

Testování rezistence k plísni bramboru (Phytophthora infestans) na Petriho misce u planého druhu bramboru Solanum acaule

ŠVECOVÁ, R. – POLZEROVÁ, H. – DOMKÁŘOVÁ, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2012, 20: 41-48

Planý druh Solanum acaule je dlouhodobě udržován v genové bance Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod. Je uchováván v kultuře in vitro v pěti genotypech. Všechny genotypy Solanum acaule byly převedeny z kultivace in vitro do skleníkových podmínek, po 8 týdnech byly odebrány vzorky v podobě dobře vyvinutých a zdravých listů. Testování bylo provedeno u genotypů S. acaule 00026, S. acaule 00238, S. acaule 00027, S. acaule 00029, S. acaule 00030 pomocí testu rezistence k Phytophthora infestans na Petriho misce (u rodu Solanum). Statistické hodnocení bylo provedeno analýzou rozptylu, tj. ANOVA a Tukeyovou metodou. Průměrné LGR hodnoty testovaných genotypů S. acaule se pohybovaly v rozmezí 0,68 až 1,66 a byly významně odolnější než kontrolní odrůda Valfi s průměrnou hodnotou LGR 5,45. Genotypy S. acaule se dle Tukeyova testu hodnotou LGR nelišily. Ve výsledku byl planý druh S. acaule vyhodnocen jako středně rezistentní k plísni bramboru (Phytophthora infestans).

Solanum acaule; Phytophthora infestans; test; rezistence

Kontaktní adresa:
Ing. Renata ŠVECOVÁ, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod
tel.: +420 569 466 225, fax: +420 469 421 578, e-mail: svecova@vubhb.cz

Účinnost metody kryoterapie na eliminaci vybraných virů bramboru

Faltus, M. – Dědič, P. – Horáčková, V.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2012, 20: 49-60

Cílem této práce bylo stanovení účinnosti metody kryoterapie na eliminaci tří virů bramboru. Metoda kryoterapie byla aplikována u 21 vybraných genotypů bramboru, z nichž osm genotypů bylo infikováno virem svinutky bramboru (PLRV), čtyři virem Y bramboru (PVY) a devět virem S bramboru (PVS). In vitro rostliny byly nejprve otuženy pomocí osmoticky aktivních látek a po dehydrataci vzrostných vrcholů byly ponořeny do tekutého dusíku. Po 60 minutách byly rostliny vyjmuty z tekutého dusíku a vysazeny na regenerační medium. Po 2 týdnech byl hodnocen růst rostlin a po 8 týdnech jejich regenerace. Přítomnost virových patogenů byla hodnocena pomocí metody ELISA, předběžně u rostlinek in vitro a následně (v případě negativního výsledku) u rostlinek ze skleníku. Bylo prokázáno, že kryoterapie byla účinná pro eliminaci virů PLRV a PVY, ale naprosto neúčinná u viru PVS. Průměrná účinnost ozdravení pomocí kryoterapie byla u viru PLRV 66 %, u viru PVY 65 %, ale u viru PVS nedošlo k ozdravení žádného genotypu.

kryoprezervace; PLRV; PVS; PVY; ozdravování; Solanum tuberosum L; virus

Kontaktní adresa:
Ing. Miloš FALTUS, Ph.D., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
Drnovská 507, 161 06 Praha 6
tel.: +420 233 022 362, fax: +420 233 022 286, e-mail: faltus@vurv.cz

Možnost navození transgenní rezistence bramboru proti viru svinutky bramboru (PLRV)

Dědič, P. – MORAVEC, T. – ČEŘOVSKÁ, N. – PLCHOVÁ, H. – NAVRÁTIL, O.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2012, 20: 61-70

Z ORF 2b (gen replikázy) sekvenovaného izolátu PLRV Oděskij byl amplifikován 1725 bp dlouhý fragment, amplikon byl naklonován do plazmidu pJet1.2 blunt (Fermentas), použit pro konstrukci expresní kazety a mobilizován do agrobacteria C58. Pro přípravu transgenních rostlin byly vybrány odrůdy Orbit a Red Anna s vyšší náchylností k PLRV a schopností regenerace na selekčním a diferenciačním médiu. Bylo připraveno a zkoušeno 8 transgenních linií z odrůdy Orbit (Orsvin 1-8) a 3 linie z odrůdy Red Anna (Rasvin 4, 6, 11). K hodnocení rozdílů v rezistenci byla zvolena metoda umělé inokulace skleníkových rostlin roubováním. Byly zkoušeny tři termíny inokulace a rovněž tři termíny detekce PLRV v poinokulačním období pomocí ELISA. Z pozitivních výsledků testování vyplývá, že v transgenních liniích extrémní rezistence navozena nebyla a zkoušení bylo dále zaměřeno na dílčí komponenty rezistence (rozdíly v rezistenci k infekci, multiplikaci a translokaci viru). Zřetelné rozdíly v multiplikaci a translokaci viru mezi většinou transgenních linií Orsvin i Rasvin a původními odrůdami Orbit a Red Anna byly pozorovány zvláště ve druhém termínu inokulace roubováním. U sekundárně infikovaných rostlin přesadby ve skleníku byla hodnocena koncentrace viru ve šťávě a symptomatická reakce. Původní odrůda Orbit vykazovala významně vyšší hodnoty absorbance v obou termínech zkoušení než všechny linie Orsvin (s výjimkou linie č. 7) a lze tak dovozovat nižší úroveň multiplikace viru v transformovaných liniích. Významné rozdíly byly pozorovány též v expresi vizuálních příznaků na počátku vegetace. Snížení koncentrace viru v sekundárně infikovaných liniích Rasvin bylo patrné zejména u linie 6 a 11, sekundárně infikované transformanty byly z hlediska vizuální reakce prakticky bezpříznakové. Výsledky u obou zkoušených odrůd indikují navození určitého stupně rezistence k PLRV dokumentované u většiny transgenních linií.

virová replikáza: transgenní linie; inokulace roubem; translokace a koncentrace viru

Kontaktní adresa:
Ing. Petr DĚDIČ, CSc., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod
tel.: +420 569 466 232, e-mail: dedic@vubhb.cz

Elektroforetické profily proteinů a isoenzymů hlíz u kulturních a planých druhů brambor (Solanum spp.)

Bárta, J. – Bártová, V. – Brabcová, A. – Horáčková, V.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský, Havlíčkův Brod, 2012, 20: 71-78

Příspěvek byl zaměřen na hodnocení podobnostních vztahů mezi vybranými genotypy kulturních a planých druhů brambor pomocí elektroforetických profilů hlízových proteinů a isoenzymů esteráz a peroxidáz. Celkem bylo hodnoceno 20 genotypů od 15 druhů z rodu Solanum (10 planých druhů, 5 genotypů 4 netradičních kulturních druhů, 5 odrůd kulturního druhu S. tuberosum). Všechny tři systémy při zahrnutí všech pruhů v profilu vykázaly rozlišení jednotlivých genotypů (až na nerozlišení odrůd Russet Burbank a Westamyl u S. tuberosum pomocí esteráz) alespoň na úrovni odlišnosti 4 % a mohou tak být uplatněny pro jejich charakterizaci. Všechny tři systémy mohou také přispívat při studiu příbuzenských vztahů, ale pro detailní studium nejsou dostačující.

podobnost; brambor; elektroforéza; proteiny; esterázy; peroxidázy

Kontaktní adresa:
doc. Ing. Jan Bárta, Ph.D., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Oddělení pěstování rostlin
Studentská 13, 370 05 České Budějovice
tel.: +420 387 772 432, e-mail: barta@zf.jcu.cz

Závislost mezi obsahem škrobu v hlízách a stolní hodnotou vybraných odrůd bramboru

DOMKÁŘOVÁ, J. – VOKÁL, B. – ČERMÁK, V.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2012, 20: 79-90

Vyhodnocení závislosti mezi obsahem škrobu v hlízách a vybranými vlastnostmi vařených hlíz bylo provedeno na základě výsledků čtyřletých (2008–2011) polních pokusů se 71 odrůdami bramboru. Současně byla hodnocena závislost mezi obsahem škrobu a hladkostí slupky syrových hlíz. U vařených hlíz byla prostřednictvím devítibodové stupnice hodnocena konzistence, struktura, moučnatost, vlhkost, nedostatky v chuti, tmavnutí hlíz po uvaření, stabilita kvality a varný typ. Závislost byla hodnocena za celý zkoušený soubor odrůd, podle ranosti a varného typu. Z výsledků vyplývá, že obsah škrobu v hlízách se sice v průměru relativně rovnoměrně zvyšoval s prodlužující se délkou vegetační doby, ale pro některé odrůdy nebyla délka vegetační doby pro obsah škrobu rozhodující. Závislost mezi obsahem škrobu a ostatními sledovanými vlastnostmi, hodnocená prostřednictvím koeficientu korelace, byla při hodnocení celého sortimentu konzumních odrůd zaznamenána s výjimkou varného typu u všech hodnocených ukazatelů. V případě moučnatosti (r = 0,679**), struktury (r = 0,618**), tmavnutí hlíz po uvaření (r = 0,347**) a nedostatků v chuti (r = 0,296 *) se jednalo o přímou závislost. U ostatních ukazatelů, tj. u vlhkosti (r = -0,601**), stability kvality (r = -0,327**), konzistence (r = -0,268*) včetně hladkosti slupky (r = -0,456**), byla tendence opačná. Tendence zjištěná za celý soubor, neplatila vždy pro skupiny odrůd s rozdílnou délkou vegetační doby, resp. s odlišným varným typem. Skutečnost, že nebyla prokázána závislost mezi obsahem škrobu v hlízách a varným typem potvrdila, že z obsahu škrobu se nedá přímo určit varný typ, resp. očekávaná úroveň stolní hodnoty. Výsledky prokázaly, že úroveň jednotlivých hodnocených ukazatelů ovlivňujících stolní hodnotu souvisí především s vlastnostmi jednotlivých odrůd. Nelze však opomenout vliv průběhu počasí, půdních i pěstitelských podmínek, který se může v jednotlivých letech projevit až změnou deklarovaného varného typu.

odrůdy Solanum tuberosum; obsah škrobu; stolní hodnota; varný typ

Kontaktní adresa:
Ing. Jaroslava DOMKÁŘOVÁ, Ph.D., MBA, LL.M., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod
tel.: +420 569 466 227, e-mail: domkarova@vubhb.cz

Projev aplikace listových hnojiv u vybraných odrůd brambor

DIVIŠ, J. – KULÍK, J. – BÁRTA, J.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2012, 20: 91-100

V roce 2011 byl v nadmořské výšce 380 m založen pokus, kde byl hodnocen účinek aplikace roztoku močoviny a listových hnojiv Lignohumát a Ligno SUPER NPK u odrůd brambor s rozdílnou délkou vegetační doby – Magda (VR), Adéla (R), Laura (PR), Satina (PR) a Bionta (P). Hodnocen byl výnos hlíz, podíl hlíz nad 40 mm, průměrná hmotnost hlíz nad 40 mm a obsah škrobu. Všechny zvolené odrůdy na aplikaci roztoku močoviny reagovaly zvýšeným výnosem. Zvýšený výnos hlíz po aplikaci listového hnojiva Lignohumát byl zaznamenán u odrůd Adéla, Laura a Bionta. Aplikace listového hnojiva Ligno SUPER NPK zvýšila výnos hlíz u odrůd Adéla, Laura a Bionta. Rozdíly ve výnosu hlíz mezi variantami aplikace listových hnojiv byly statisticky neprůkazné. Zvýšený podíl hlíz nad 40 mm po aplikaci močoviny byl zaznamenán u odrůd Adéla, Satina a Bionta, po aplikaci listového hnojiva Lignohumát u odrůd Adéla, Laura a Bionta a po aplikaci Ligno SUPER NPK u odrůd Magda, Adéla a Bionta. Nebyla prokázána statistická průkaznost vlivu aplikace listových hnojiv na podíl hlíz nad 40 mm. Průměrná hmotnost hlíz nad 40 mm se zvýšila po aplikaci roztoku močoviny u odrůd Magda, Adéla, Laura, po aplikaci listového hnojiva Lignohumát u odrůd Adéla, Laura, Satina a po aplikaci Ligno SUPER NPK u odrůd Magda, Laura, Satina. Vyšší obsah škrobu u všech listových aplikací byl zaznamenán pouze u odrůdy Laura. U ostatních odrůd byl nejvyšší obsah škrobu zjištěn u kontroly. Rozdíly u obsahu škrobu nebyly statisticky průkazné. I když nebyla prokázána statistická průkaznost vlivu aplikace listových hnojiv na sledované parametry, výsledky prokázaly, že aplikace listových hnojiv patří do technologie pěstování brambor.

brambory; listová hnojiva; výnos hlíz; hmotnost hlíz; obsah škrobu

Kontaktní adresa:
doc. Ing. Jiří DIVIŠ, CSc., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta
Studentská 13, 370 05 České Budějovice
tel.: +420 387 772 444, e-mail: divis@zf.jcu.cz

Vliv aplikace minerálních dusíkatých hnojiv do hrůbku na výnos hlíz a využití dusíku rostlinami brambor

KUSÁ, H. – RŮŽEK, P. – KASAL, P.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2012, 20: 101-112

V letech 2008-2011 byla na stanovišti ve Valečově ověřována v maloparcelkovém polním pokusu lokální aplikace různých N-hnojiv k bramborám pěstovaným v technologii odkameňování. Hnojiva obohacená izotopem ¹⁵N (síran amonný = SA, močovina s inhibitorem nitrifikace = MOn, močovina s inhibitorem ureasy = MOu) byla ručně aplikována v kapalné formě do hrůbku po obou stranách hlíz. U hnojiv MOn a MOu byly založeny také varianty s upraveným hrůbkem (vsakovací žlábek na vrcholu) za účelem zadržení většího množství srážkové vody v hrůbku. Dosažené výsledky byly významně ovlivněny povětrnostními podmínkami ročníku. Nejvyšší průměrné výnosy hlíz a odběry dusíku rostlinami u hnojených variant (73 t.ha^-1 a 207 kg N.ha^-1) byly zjištěny ve vlhkém roce 2011 a nejnižší (41 t.ha^-1 a 161 kg N.ha^-1) v roce 2008. Využití dusíku z minerálních hnojiv rostlinami se pohybovalo od 42 % (2008) do 70 % (2011). Vsakovací žlábek na vrcholu hrůbku se významně projevil jen v sušším roce 2008, kdy došlo ve srovnání s klasickým hrůbkem k významnému zvýšení využití N rostlinami u hnojiva MOu z 33 % na 44 % a u MOn z 40 % na 48 %.

lokální aplikace minerálních hnojiv; ¹⁵N; inhibitor nitrifikace; inhibitor ureasy; využití dusíku; výnos hlíz brambor

Kontaktní adresa:
Ing. Helena KUSÁ, Ph.D., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
Drnovská 507, 166 06 Praha 6
tel.: +420 233 022 266, e-mail: kusa@vurv.cz

Účinnost chemických a biologických přípravků proti mandelince bramborové (Leptinotarsa decemlineata (Say, 1824)) v letech 2010–2012 v České republice

DOLEŽAL, P. – HAUSVATER, E. – DEJMALOVÁ, J. – SEDLÁKOVÁ, V.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2012, 20: 113-132

Pokusy v letech 2010–2012 prokázaly vysokou účinnost přípravků ze skupiny neonikotinoidů (Actara 25 WG, Biscaya 240 OD, Mospilan 20 SP, Monceren G) i přípravku na bázi spinosadu (SpinTor). Jejich účinnost se blížila nebo rovnala 100 %. V těchto letech nebyla potvrzena v lokalitě pokusů (jižní Morava, Žabčice) snížená účinnost přípravku Mospilan 20 SP, která se projevila v letech 2007–2009. V roce 2010 byla prokázána snížená účinnost přípravku Monceren G vlivem silného déletrvajícího zamokření pozemku, kdy krátce po výsadbě došlo ke smyvu a naředění mořidla na sadbových hlízách. Botanický insekticid Neem Azal T/S (účinná látka azadirachtin A) prokázal postupně narůstající účinnost a potvrdil spolehlivý mechanismus účinku. U přípravku Novodor FC na bázi Bacillus thuringiensis var. tenebrionis bylo prokázáno postupné snižování účinku a v roce 2012 jeho deaktivace pravděpodobně intenzivním slunečním zářením.

mandelinka bramborová; účinnost insekticidů; neonikotinoidy; azadirachtin; Bacillus thuringiensis var. tenebrionis; rezistentní populace

Kontaktní adresa:
Ing. Petr DOLEŽAL, Ph.D., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod
tel.: +420 569 466 240, e-mail: dolezal@vubhb.cz

Citlivostní analýza vybraných modelů na signalizaci plísně bramboru v podmínkách České republiky

LITSCHMANN, T. – DOLEŽAL, P. – HAUSVATER, E.
Vědecké práce – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 2012, 20: 133-142

V předloženém příspěvku je provedena citlivostní analýza dvou modelů na signalizaci plísně bramboru na základě dat z let 2011 a 2012 pro lokalitu Lípa u Havlíčkova Brodu s ohledem na případnou nepřesnost v měření vlhkosti vzduchu. Ukazuje se, že v případě modelu negativní prognózy se změna v hodnotách naměřených vlhkostí projevuje jako plynulá systematická chyba, přičemž velikost odchylky v předpovídaném datu u hodnoty 150 dosahuje 1–2 dny na změnu vlhkosti o 1 %. U modelu NoBlight jsou v případě déletrvajících vlhkých period (rok 2011) změny menší a projevují se především při záporných odchylkách v naměřených vlhkostech. Avšak za situací, kdy převažují kratší období s vysokými vlhkostmi vzduchu (rok 2012), jsou tyto rozdíly výraznější, přičemž opět větší v případě, kdy snímač naměří nižší hodnoty než skutečné. Je proto nezbytné provádět u automatických meteorologických stanic kontrolní ověřování snímačů vlhkostí vzduchu před každou sezónou pomocí jednoduchého kalibračního přípravku.

plíseň bramboru; signalizační metody; vlhkost vzduchu

Kontaktní adresa:
RNDr. Tomáš LITSCHMANN, Ph.D., AMET, Velké Bílovice
Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice
tel.: +420 519 346 252, e-mail: amet@email.cz