-
DOMKÁŘOVÁ, J. – KREJČA, V. – KOPAČKA, V. – ŠTEFÁNEK, F. – VOKÁL, B. (2018): České odrůdy konzumních brambor 2018. 1. vydání, Havlíčkův Brod: ČMŠSA a Poradenský svaz „Bramborářský kroužek“ z.s., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o., : 20 s (ke shlédnutí a stažení zde...)
V současné době mohou být u nás pěstovány odrůdy registrované v ČR (116 odrůd z toho 55 českých) a odrůdy registrované v ostatních státech EU (Společný katalog odrůd druhů zemědělských rostlin, který uvádí více jak 1 500 odrůd).
ČEŠTÍ ŠLECHTITELÉ BRAMBORU SE PŘEDSTAVUJÍ:
SATIVA Keřkov, a. s.
Šlechtitelská firma s dlouholetou historií zaměřená na šlechtění bramboru. Charakteristickým znakem keřkovských odrůd je jejich vysoká stolní hodnota.
SELEKTA Pacov, a.s.
Šlechtí tradičně odrůdy vhodné do českého prostředí. Konzumní odrůdy jsou se žlutou a pevnější dužninou. Pacovské odrůdy mají obecně vysokou odolnost virovým chorobám, plísni bramboru a dalším faktorům, které nepříznivě ovlivňují pěstování brambor.
VESA Velhartice, a. s.
Šlechtitelská stanice vznikla v roce 1957. Zabývá se tvorbou nových kvalitních odrůd bramboru všech ranostních skupin a všech užitkových směrů, množením sadby brambor, obchodem se sadbovými, konzumními a průmyslovými bramborami a v neposlední řadě poradenstvím pro pěstitele a uživatele brambor.
Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o.
Není přímo specializovaným šlechtitelským pracovištěm. Ve spolupráci se šlechtitelskými společnostmi se v rámci společných výzkumných projektů zabývá především tvorbou nových genových zdrojů využitelných pro šlechtění, zejména s ohledem na odolnost k plísni bramboru a dále pak na vnitřní kvalitu a jakost hlíz. Ústav přispěl k znovuzavedení odrůdy Keřkovské rohlíčky.
MINULOST A SOUČASNOST ŠLECHTĚNÍ BRAMBORU V ČESKÉ REPUBLICE
Brambory k nám byly dovezeny v období třicetileté války v letech 1636–38 hybernskými františkány. Pěstování brambor se u nás omezovalo z počátku pouze na šlechtická sídla a klášterní zahrady, později pomáhalo lidem překonat období hladu, moru a jiných epidemií při neúrodě obilovin a to především po napoleonských válkách. V 18. století a na začátku 19. století zaznamenaly nejvýraznější rozmach brambory určené na výrobu lihu, škrobu a ke krmení. Ve světě postupně začínaly vznikat četné šlechtitelské stanice. Zejména šlechtitelé angličtí, němečtí a američtí přicházeli s novými, hodnotnějšími odrůdami. Vlastní základ šlechtění byl vyvolán katastrofálními škodami způsobenými plísní bramboru. Z obavy před ztrátou sadby se začaly brambory pěstovat ze semene. První odrůdy vznikaly nejdříve samoopylením a až později křížením dvou odrůd. Tak přišly na náš trh v druhé polovině 19. století první odrůdy světového sortimentu. První zmínka z území České republiky je o stanici „Starohraběte Františka Salm-Reifferscheida ve Valečově u Německého Brodu“. Z té doby neznámý autor popisuje šedesát tři odrůd bramboru dovezených z Ameriky, Anglie a Německa. Odrůdy již v té době byly rozděleny na brambory konzumní, průmyslové a krmné a na rané, polopozdní a pozdní. Intenzivní činnost ve všech směrech bramborářství u nás začíná po první světové válce. Postupně dochází k družstevnímu organizování pěstitelů a na jejich popud k vybudování specializované Státní výzkumné stanice zemědělské ve Valečově (v roce 1921), Státních výzkumných ústavů bramborářských v Německém Brodě (v roce 1923) a Šlechtitelské stanice v Keřkově (v roce 1923).
V současné době se novošlechtěním bramboru zabývají v České republice především SATIVA Keřkov, a. s., SELEKTA Pacov, a. s., VESA Velhartice, a. s. a částečně i Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o..