Jako první vystoupil Ing. Ervín Hausvater, CSc. z Výzkumného ústavu bramborářského a seznámil účastníky, jak probíhala letošní sezóna z pohledu ochrany brambor proti chorobám a škůdcům.
Z pohledu ochrany brambor lze pěstitelský rok obecně charakterizovat jako poměrně málo dramatický. Ing. Hausvater ale současně upozornil, že se situace mohla výrazně lišit podle dané lokality. Uvedl, že situace s chorobami a škůdci v dané sezóně je samozřejmě dána průběhem povětrnostních podmínek v interakci s řadou dalších faktorů. V letošním roce měly zásadní vliv na vývoj porostů a intenzitu výskytu škodlivých činitelů již zmíněný opožděný termín sázení a tím i posun ve vegetaci, přísušek, přívalové srážky a vysoké teploty. Připomněl a zdůraznil i vliv zvolené odrůdy. Upozornil na vyšší výskyt abiotikóz, tedy fyziologických poruch vyvolaných abiotickými faktory, ke kterým došlo vlivem výrazných vláhových a teplotních výkyvů. Dále se zabýval ve své prezentaci jednotlivými nejdůležitějšími škodlivými činiteli.
Následně vystoupil Ing. Petr Doležal, Ph.D. z Výzkumného ústavu bramborářského a prezentoval aktuální možnosti v ochraně proti mandelince bramborové na základě provedených pokusů v letech 2019 až 2023.
Ing. Doležal zdůraznil, že při ochraně porostů proti mandelince bramborové insekticidy je zcela nezbytné dodržovat antirezistentní strategii, jejímž základem je střídání účinných látek s odlišným mechanizmem účinku. Důvodem je, že u mandelinky bramborové velmi rychle dochází k selekci rezistentních jedinců a následně celých populací vůči účinným látkám používaných insekticidů. Ing. Doležal dále prezentoval výsledky pokusů, které byly prováděny od roku 2019. Do pokusů byly vybírány varianty tak, aby byly vždy zastoupeny insekticidy ze všech skupin chemických látek, které v současné době registr přípravků nabízí. Mezi přípravky s nejvyšší účinností patřily insekticidy ze skupiny diamidů na bázi chlorantraniliprolu (Coragen 20 SP) a cyantraniliprolu (Benevia) a také přípravek ze skupiny spinosinů na bázi spinosadu (SpinTor), který lze využít i v ekologickém hospodaření. Velmi dobře účinkuje i přípravek NeemAzal T/S s účinnou látkou azadirachtin. Tento přípravek larvy přímo nehubí, ale zastavuje žír larev i dospělců. Naopak výsledky pokusů prokázaly velmi nízkou účinnost pyretroidů z důvodu výskytu rezistentních populací mandelinky k účinným látkám z této skupiny. Veškeré výsledky, jako i zásady integrované ochrany podle režimu pěstování brambor budou součástí nové Certifikované metodiky „Metodika integrované ochrany brambor proti mandelince bramborové v nových agroenvironmentálních podmínkách“, která je v současné době v certifikačním řízení. Po certifikaci bude metodika veřejně dostupná např. na Rostlinolékařském portálu, Agronavigátoru, webu VÚB nebo ČAZV.
O vývoji rezistence mandelinky bramborové k insekticidům pohovořil prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Prezentoval poznatky o mechanismech rezistence mandelinky bramborové k insekticidům a metodách hodnocení rezistence a přítomným představil některé z výsledků hodnocení rezistence z posledních let. Prof. Kocourek také uvedl informace o účinnosti diamidů. Na základě monitoringu rezistence bylo zjištěno, že populace mandelinky bramborové v ČR jsou vysoce rezistentní k pyretroidům a k organofosfátům. Nebyly zjištěny rozdíly v rezistenci mezi regiony, což dokladuje stabilitu rezistence a významné šíření rezistence mezi regiony. Účinnost neonikotinoidu acetamipridu se liší mezi lokalitami a roky, ale v posledním období byl na některých lokalitách zaznamenán pozvolný návrat citlivosti. Diamidy mají dosud vysokou účinnost. Prof. Kocourek deklaroval, že prezentované výsledky jsou v souladu s prováděnými pokusy VÚB, jejichž výsledky prezentoval Ing. Doležal (viz výše). V souladu s Ing. Doležalem doporučil pro rok 2024 v ochraně střídat spinosiny a diamidy. Nosnými přípravky pro ochranu jsou tak SpinTor (úč. l. spinosad), Coragen 20 SC (úč.l. chlorantraniliprol) a Benevia (úč.l. cyantraniliprol).
Následovala přednáška RNDr. Vladimíra Půži, Ph.D. z Biologického Centra AV ČR, České Budějovice na téma „Účinnost entomopatogenních hlístic, hub a bakterií proti larvám a dospělcům mandelinky bramborové“.
V jeho přednášce mimo jiné zaznělo, že mandelinka bramborová rychle vyvíjí resistenci k dostupným insekticidům a řada účinných látek čelí restrikcím. Potřeba tak jsou nové a bezpečné způsoby ochrany, ideálně s nižší pravděpodobností vzniku resistence. Takové parametry naplňují biologická agens entomopatogenní hlístice, houby a bakterie. RNDr. Půža uvedl, že testy velkého množství nových a sbírkových kmenů entomopatogenních hlístic a hub ukázaly velkou variabilitu účinku. Kmeny způsobující vysokou mortalitu mandelinek byly vybrány do dalších testů. Zatímco v nádobových pokusech a u hub i v polích podmínkách byl účinek potvrzen, polní aplikace hlístic nepřinesla významný stupeň kontroly. Aplikace filtrátů kultur entomopatogenních bakteriích významně snižovaly žír dospělců mandelinky. U pokusů s larvami nejúčinnější filtrát působil 100% mortalitu larev a je tak potenciálem pro využití v praxi.
Obecné genetické charakteristice populací mandelinky bramborové se následně věnoval Ing. Petr Sedlák, Ph.D. z katedry genetiky a šlechtění, FAPPZ ČZU v Praze.
Uvedl, že se v projektu QK1910270 věnovali studiu obecně-genetických vlastností mandelinky bramborové. Jednalo se o genetickou diverzitu místních populací a reprodukční strategii v souvislosti s rezistencí k insekticidům. Ukazatele genetické diverzity prokazují pestrost a homogenitu populace, což indikuje bezproblémové šíření a pružnou reakci populací na selekční tlak. Naproti tomu haplotypová analýza chromozomu X naznačila migrační bariéru mezi populacemi nížin a středních až vyšších poloh, pravděpodobně způsobenou rozdíly v mikroklimatu, jež ovlivňují rychlost vývoje populace a počet generací. Ing. Sedlák prezentoval, že migrace zřejmě jinak omezena není, což napomáhá rychlému šíření rezistence. Dále seznámil zúčastněné, že pro studium reprodukční strategie se jim podařilo společně s kolegy vyvinout metodu detekce pohlaví jedince v larválním stádiu, což vedlo ke zjištění, že ve snůškách mandelinky převažují samičky (obrázek 1). Předpokládáme, že je to důsledek letality samců řízené recesivními geny vázanými na chromozóm X, které však nepřekážejí ve vývoji heterozygotním samicím, uvedl Ing. Sedlák. Dále uvedl: „Tato selekce může být svázána s vyšší rezistencí k insekticidům, neboť, jak jsme zjistili, samci velmi málo přenášejí X vázanou kdr rezistenci k pyrethroidům. Též jsme prokázali, že v rámci polyandrie se na potomstvech jednotlivých samiček může podílet i více než 10 samců.“
 |
|
Poměr samic a samců v různých vzorcích kolonií mandelinky bramborové |
Na závěr workshopu vystoupil Ing. Milan Čížek z VÚB Havlíčkův Brod a seznámil účastníky s ekonomikou ochrany brambor nejen proti mandelince bramborové.
Ing. Čížek prezentoval výsledky ekonomických analýz u vybraných podniků, kteří jsou zapojeni v Poradenském svazu Bramborářský kroužek. Podíl brambor ve struktuře plodin u těchto podniků byl v uplynulém období (2011-2022) 9,9 %, náklady na ochranu brambor tvořily 10,9 % ÚVN. Následně představil podrobnou analýzu těchto nákladů. Největší podíl 47,7 % připadá na fungicidy, následují herbicidy se 17,4 %, 11,8 % z celkových nákladů je vynakládáno na insekticidy a 11,2 % na desikanty. Náklady na ostatní přípravky, které zahrnují různé regulátory, aktivátory, pomocné látky atd. činí 12,2 % . Ve své prezentaci se také věnoval vynaloženým nákladům na pořízení insekticidů proti mandelince bramborové na ošetření 1 ha. Například náklad na ošetření 1 ha brambor insekticidem SpinTor, který je povolen i pro ekologicky hospodařící zemědělce je cca 818,- Kč. Pokud by zemědělec chtěl využít botanický preparát na bázi azadirachtinu NeemAzal T/S, pak náklad na 1 ha vzroste na cca 11 400,- Kč, což se samozřejmě musí odrazit následně i v ceně brambor. Naopak ceny přípravků ze skupiny diamidů se pohybují v rozmezí od cca 550,- Kč do 750,- Kč v závislosti na zvoleném přípravku a účinné látce.
Za uspořádání úspěšného workshopu patří poděkování všem pracovníkům Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod a Poradenského svazu Bramborářský kroužek, kteří se na jeho přípravě podíleli.