Na workshopu byly odborníky z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod a Biologického centra Akademie věd ČR prezentovány výsledky sledování účinnosti jak stávajících registrovaných insekticidů proti mandelince bramborové, tak i výsledky z pokusů nově vyvíjených biologických preparátů na bázi entomopatogenních hub a hlístic, které probíhá v Biologickém centru Akademie věd ČR z Českých Budějovic. Účastníci workshopu byli také seznámeni s ekonomickým vyhodnocením nákladů na ochranu brambor proti tomuto škůdci.
Na workshopu mimo jiné zaznělo:
Ing. Petr Doležal, Ph.D. z Výzkumného ústavu bramborářského hovořil o stávajících možnostech ochrany proti tomuto škůdci a možných problémech, které způsobují současné restrikce přípravků. Mandelinka bramborová patří k významným škůdcům porostů brambor, je nejzávažnějším žravým škůdcem, který může výrazně ovlivnit výnos v závislosti na množství škůdce v porotu a růstové fázi brambor, při jaké došlo k napadení. Škody způsobené žírem mandelinky bramborové plošně ohrožují všechny směry pěstování brambor od konzumních porostů přes brambory určené na zpracování a výrobu škrobu až po množitelské porosty.
 |
 |
Zdůraznil, že při ochraně porostů proti tomuto škůdci je nezbytné dodržovat antirezistentní strategii, jelikož u mandelinky bramborové velmi rychle dochází k selekci rezistentních jedinců proti účinným látkám používaných insekticidů. Vzniku rezistence se lze vyhnout jen velmi obtížně, ale je možné rezistenci potlačit racionálním používáním insekticidů v rámci integrované ochrany. K tomu je nutný širší výběr insekticidů z různých skupin přípravků resp. přípravků s odlišným mechanismem účinku. V posledních letech se ale navzdory těmto znalostem možný výběr přípravků stále zužuje. Podle Rostlinolékařského portálu je v ČR v současné době proti mandelince bramborové registrováno 27 přípravků, z toho je 18 ze skupiny pyretroidů, ke kterým jsou populace mandelinky bramborové v ČR již rezistentní, 4 ze skupiny neonikotinoidů, ale všechny pouze na bázi acetamipridu, u něhož byly první rezistentní populace v ČR zjištěny v roce 2010 a v současné době jsou již rozšířené s některými výjimkami, kde se tato účinná látka nepoužívala prakticky po celém našem území. Dále jsou registrovány 3 přípravky ze skupiny diamidů, 1 ze skupiny spinosinů a 1 botanický insekticid.
Ve vystoupení dále zaznělo, že z výsledků pokusů provedených v roce 2021 je zřejmé, že úbytek účinných látek, který pozorujeme v posledních letech, může být do budoucna velkým problémem především z hlediska nadužívání zbývajících účinných přípravků a následné selekci rezistentních populací. Antirezistentní strategie a její implementace do praxe se stává čím dál tím složitější. Registrace přípravků se stejnou účinnou látkou resp. ze stejné chemické skupiny, jaké již v registru jsou, tento problém nevyřeší. Také stále nové registrace v současné době již prakticky neúčinných pyrethroidů nejsou tím optimálním řešením a krokem vpřed.
Pokusy prokázaly, že na larvální stádia mandelinky bramborové lze použít s vysokou účinností jednak přípravky ze skupin diamidy, ale také biologický přípravek na bázi spinosinu, popř. botanický přípravek na bázi azadirachtinu, kde musí ale jeho uživatel počítat s jeho vysokou cenou. Opět i zde chybí větší výběr účinných insekticidů s odlišným mechanismem účinku, vzhledem k nutnosti více aplikací, které v posledních letech jsou čím dál častější i v typicky bramborářské oblasti Vysočiny, kde dříve stačila pouze jedna aplikace.
Z Biologického centra Akademie věd ČR vystoupil na workshopu Ing. Jiří Nermuť, Ph.D..
Ve svém vystoupení konstatoval, že mandelinka bramborová je hostitelem celé řady patogenů a parazitů. Zajímavý potenciál z hlediska biologické ochrany brambor mají patogeny z řad entomopatogenních hub a hlístic. V průběhu výzkumu se podařilo získat celou řadu nativních kmenů entomopatogenních hub především druhů Metharizium anisopliae nebo Beauveria bassiana a také entomopatogenní hlístice Steinernema feltiae, S. kraussei, S. affine a některé další. Z laboratorních, nádobových a nakonec i polních experimentů plyne, že jak entomopatogenní hlístice tak i houby jsou schopné poměrně efektivně hubit dospělce i larvy mandelinky bramborové. Jako živé organismy však ke svému účinku vyžadují poměrně specifické podmínky, které není v polních podmínkách vždy snadné zajistit. Ing. Nermuť upozornil, že entomopatogenní hlístice se ukazují jako účinné pouze ve svém přirozeném půdním prostředí, a to proti larvám posledního instaru, které zalézají ke kuklení do půdy. I tak však obvykle usmrtí jen asi 30 % larev, což k účinné ochraně nestačí. Nicméně jako doplňková součást systému biologické ochrany by mohly být užitečné.
 |
 |
Naproti tomu entomopatogenní houby, zejména Beauveria bassiana kmen BBA08, který byl izolován přímo z nalezené usmrcené mandelinky, vykazuje mimořádně dobré výsledky v laboratorních, nádobových a překvapivě i v polních experimentech. V plně kontrolovaných pokusech tato houba zabíjí během jednoho týdne běžně 90-100% dospělců i larev a to jak po aplikaci na list, tak i po aplikaci do půdy. Je tak zjevně vhodná pro přímou ochranu postřikem natě i pro omezení výletu druhé generace nebo zimujících brouků. V polních podmínkách jsou výsledky po prvním roce průkazné, i když účinnost klesá na cca 30 %. V následujících letech bude mimo jiné probíhat optimalizace metod aplikace, tak aby bylo dosahováno výrazně lepších výsledků.
V rámci workshopu zazněli od Ing. Milana Čížka, Ph.D. z VÚB informace o cenách nejen insekticidní ochrany proti mandelince, ale také proti dalším důležitým škodlivým činitelům. Věnoval se i otázce aktuálního trhu s bramborami.
Velmi sledovanou přednáškou byla přednáška Ing. Ervína Hausvatera, CSc., který se věnoval ochraně brambor z širšího hlediska a nastínil situaci v ochraně u všech nejdůležitějších škodlivých činitelů, které bramboráře trápili v letošním roce. Ochrana brambor v roce 2021 se jako vždy odvíjela od průběhu povětrnostních podmínek, které v rozhodující míře ovlivňují vegetaci a výskyt a vývoj chorob a škůdců.
Byl to rok s velmi chladným jarem a výrazně zpožděnou vegetací a teplým létem, s vysokými srážkami v červenci a v srpnu. V září a začátkem října však převládaly většinou příznivé podmínky pro sklizeň. Hlízy ale v mnoha případech nebyly dostatečně vyzrálé a výskyt plísně a měkkých hnilob byl poměrně častý.
 |
 |
Z hlediska výskytu škodlivých činitelů byl ročník tedy velmi vhodný především pro plíseň bramboru v nati i na hlízách a bakteriózy. Vlhká půda také podpořila infekci dceřiných hlíz stříbřitostí slupky, takže lze počítat s vysokým napadením touto chorobou a s jejím dalším rozvojem v průběhu skladování. Pokud se týká výskytu skládkových chorob lze předpokládat problémy s plísní bramboru, suchými hnilobami i s měkkou bakteriální hnilobou, protože mimo jiné u řady porostů nebyly hlízy při sklizni dostatečně vyzrálé vlivem zpoždění ve vegetaci a omezenými možnostmi likvidace natě. Loupající se slupka velmi usnadňuje infekci původci výše uvedených chorob. Problémy lze očekávat také při tržní úpravě mytím hlíz, a to i z důvodu vysoké kontaminace hlíz bakteriemi.
V průběhu workshopu zazněla celá řada dalších zajímavých informací z oblastí ochrany brambor proti plevelům, ekonomiky a rentability tržních komodit a různé bramborářské aktuality.