Historie Výzkumného ústavu bramborářského sahá hluboko do první poloviny dvacátého století. Velmi krátce po první světové válce a vzniku Československé republiky začal vyvíjet v roce 1920 činnost soukromý Výzkumný ústav bramborářský, který založil a financoval Ústřední svaz pěstitelů zemáků. V roce 1923 byl již fungující ústav přeměněn na Státní výzkumné ústavy bramborářské. Státní výzkumné ústavy měly, podle iniciátorů (viz foto) jejich vybudování, vědeckou prací podepřít snahu o povznesení pěstování brambor, bramborářského průmyslu (lihovarského, škrobárenského a sušárenského), jakož i hospodářského zužitkování. Činnost nových Státních výzkumných ústavů bramborářských se ale rozbíhala velmi pomalu. Narážela na nedostatek odborných pracovníků, nevhodných prostor pro činnost a nedostatečné vybavení. Později, v roce 1938 bylo ze strany ministerstva zemědělství přistoupeno k zásadní reorganizaci ústavů, došlo k rozšíření stavu pracovníků a byly vytvořeny podmínky ke vzniku základních oddělení ústavů. K dalším změnám došlo v roce 1951 a jejich účelem bylo oddělit kontrolní činnost od výzkumu. V tomto roce se také součástí ústavu stala Státní výzkumná stanice zemědělská ve Valečově, jejíž historie sahá hluboko do devatenáctého století. Byla založena v roce 1863 jako stanice pro výzkum zemčat. V současné době je Valečov hlavní základnou pro vedení polních pokusů všech výzkumných oddělení.Státní výzkumné ústavy bramborářské se staly součástí Československých státních statků pod názvem Výzkumný a šlechtitelský ústav bramborářský. O rok později se však pracoviště stalo specializovaným výzkumným ústavem s názvem Výzkumný ústav bramborářský. Během dalších let se vnější (začlenění ústavu do různých státních organizačních složek) i vnitřní struktura ústavu (členění na jednotlivé úseky, oddělení, laboratoře) často měnila.
V roce 1956 ústav patřil pod Československou akademii zemědělských věd a od ústavu byla odloučena šlechtitelská složka, v roce 1962 ústav, stejně jako i další výzkumné ústavy, spadal do správy ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství. V roce 1969 byl ústav začleněn do nově zřízené České akademie zemědělské, v roce 1974 (po zrušení akademie) opět spadal do správy ministerstva zemědělství a výživy. V roce 1976 byl ústav součástí výrobně hospodářské jednotky Oseva, šlechtitelské a semenářské podniky v Praze a od roku 1977 patřily k ústavu všechny bramborářské šlechtitelské stanice. Šlechtění brambor tak bylo opět spojeno s bramborářským výzkumem. Vzniklý Výzkumný a šlechtitelský ústav bramborářský zajišťoval jak výzkumnou, tak i šlechtitelskou činnost. Podstatné změny v novodobé historii nastaly v roce 1990. Nejprve došlo v rámci Osevy opě-tovně k oddělení šlechtění od výzkumu. Z dosavadního Výzkumného a šlechtitelského ústavu bramborářského byly vytvořeny jako odštěpné závody státního podniku Oseva dva ústavy – Výzkumný ústav bramborářský a Šlechtitelský ústav bramborářský. Delimitace těchto ústavů nebyla jednoduchá, v té době byla pozornost více než vlastnímu výzkumu a šlechtění věnována centralizované hospodářské činnosti spravovaných podřízených stanic. Tehdejší vedení ústavů se však s touto situací velmi dobře vyrovnalo.Osudy obou rozdělených celků se pak zásadně lišily.
Díky vstřícnosti a pochopení tehdejšího ministerstva zemědělství pod vedením Ing. Luxe byla privatizace výzkumné části Osevy vyjmuta z tzv. druhé vlny kupónové privatizace a ústavům byla dána možnost změny právní subjektivity na společnosti s ručením omezeným.K privatizaci Osevy, výzkumného ústavu bramborářského došlo v roce 1994, kdy byl ukončen proces privatizace státního podniku Oseva Praha. Vznikl tak Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. (VÚB), který v této podobě působí dodnes.Počátky činnosti soukromého VÚB byly poznamenány nízkým financováním výzkumu v té době. Skončilo přímé a plánovité financování a činnost grantových agentur se teprve rozbíhala. Bylo to velmi složité období, kdy ústav vyvíjel činnost pouze v základních oblastech výzkumu a vývoje. V této době VÚB řešil projekty zejména u Národní agentury pro zemědělský výzkum (NAZV) při Mini- sterstvu zemědělství (MZe) a v podobném rozsahu i u Grantové agentury České republiky (GAČR).Oživení nastalo až v roce 2003, kdy byla i privátním výzkumným organizacím dána možnost ucházet se ve veřejné soutěži Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) o tzv. institu-cionální prostředky na výzkumné záměry, určené do té doby pouze na dlouhodobý rozvoj univerzit a státem přímo řízených ústavů. Výzkumný ústav bramborářský v této soutěži uspěl a od roku 2004 do roku 2010 řešil výzkumný záměr s názvem „Molekulární a technologické základy pro-dukce kvalitních brambor“. Díky tomuto záměru byly pořízeny potřebné přístroje, stroje a další 17zařízení, svoji činnost zahájila nově vybavená laboratoř analytické chemie. Se střídavými úspěchy se dařilo i v oblasti veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji, u NAZV MZe, projektů MŠMT v rámci Národního programu výzkumu, Výzkumných centrech i programech Eureka, Ingo a Kontakt. Po roce 2010 bylo řešení výzkumných záměrů ukončeno a nahrazeno systémem hodnocení výzkumných organizaci podle úrovně vědeckých publikací a podle uplatnění výsledků v praxi a prostředky na rozvoj začaly být přidělovány podle dosažené bodové hodnoty. Systém hodnocení pak doznával podstatné změny a v současné době jsme hodnoceni v rámci projektů institucionální podpory „Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace“ podle „Metodiky 17+“, uzpůsobené pro využití v resortu MZe, kde je kladen vyšší důraz na aplikované výsledky a spolupráci s praxí. Intenzivně se stále zúčastňujeme veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji, zejména u NAZV MZe v programu Země, Technologické agentury ČR v programech Epsilon, Trend, ÉTA, Centra kom-petence a programů MŠMT Inter Excellence. Díky kvalitě podaných projektů v těchto soutěžích můžeme řešit řadu aktuálních témat s výsledky, které mají uplatnění v zemědělské praxi. Dílčí úspěchy máme i na mezinárodním poli prostřednictvím projektů Eureka a Eurostars, jsme aktivní i v Evropské společnosti pro výzkum brambor (EAPR).Velký důraz klademe na poradenské aktivity a transfer výsledků do praxe, který efektivně zajišťujeme v rámci činnosti Poradenského svazu Bramborářský kroužek. Všechny výzkumné projekty řešíme ve spolupráci s partnerskými výzkumnými organizacemi a univerzitami, spolupracujeme s Českým bramborářským svazem, z. s., šlechtitelskými organiza-cemi, institucemi státní správy, velmi úzce se zemědělskými a zpracovatelskými podniky.